Vesmírní lidé na Vltavské

Na další pražské vystoupení Ivo „Aštara“ Bendy v kulturním domě Vltavská směřovaly v sobotu 15. ledna 2005 už od 12 hodin hloučky nadšenců, dychtící slyšet, jak to s oněmi Vesmírnými lidmi vlastně je.

 

 


Návštěvníci se dělili na dvě skupiny – příznivci Vesmírných lidí a následovníci Ivo Bendy přicházeli jednak s „vesmírnými“ vizitkami, módními žlutými tričky s natištěnou reklamou na své webové stránky, a všeobecně s poněkud vytřeštěnými výrazy.

Druhou skupinu návštěvníků (dalo by se říci, že jejich počet byl stejně velký jako příznivců) bylo možno identifikovat podle rozesmátých tváří a potutelným očekáváním dobré zábavy. Jak se dalo čekat, Ivo a jeho příznivci je nezklamali.


Připravili jednak na pódiu vkusnou výstavku obrázků Aštara, kosmických flotil Ptaaha, jednak několik stolů v přízemí i na balkóně zaplnili letáky s 1980., 1285., a dalšími veledůležitými sděleními od Vesmírných přátel, týkající se např. nebezpečí čipové totality, peticemi za zrušení peněz nebo strašidel, nebo o tom, jak se vibrováním vypouzdřit.

Na dalších stolech byly k prodeji knihy s celými Rozhovory s vesmírnými přáteli (již několik dílů – po 400 Kč), a dokonce i okopírované knihy z nakladatelství Etna. Už to ukazuje, že s autorskými právy si Vesmírní přátelé nedělají těžkou hlavu. Ostatně bude zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet spor se švýcarským kontaktérem E. Meierem – koneckonců, i na propagačním letáku k této akci byla známá Meierova fotografie mimozemšťanky Semjase před vesmírným talířem.


Ale to již nastupuje Ivo Aštar Benda a sděluje nám, že takových akcí již po republice proběhlo přes 200, dále kolik rozhovorů bylo poskytnuto televizi, rozhlasovým stanicím, a jak často jsou navštěvovány internetové stránky. Poněkud nelogicky se o hodinu později dozvídáme, že sdělovací prostředky jsou ovládané temnými silami, a jak je škodlivé používat mobily, internet a vůbec počítač.

Velmi zajímavý výklad, jako například o tom, jak jsou lidské loutky ovládáni počítačovými databázemi sil temna a to s předstihem 3 hodin před každým rozhodnutím, byl tu a tam přerušován tlumeným smíchem z různých koutů sálu, kde sídlili členové fan klubů Aštarových ještírků. Na to ovšem láskyplní následovníci Vesmírných lidí reagovali zuřivými pohledy.

Ivo také vytrvale ignoroval neustále se hlásícího posluchače, z čehož bylo jasné, že na dotazy není vůbec zvědavý. Teprve po akci z internetových diskusí vyplynulo, že šlo o Antonína Baudyše, který prý jen chtěl požádat o přestávku. Neměl šanci a bláboly pokračovaly 3 hodiny v jednom kuse...  

Akce však byli přítomni i Vesmírní lidé, jak jsme se dozvěděli hned v úvodu – na pódiu, v sále i všude mezi lidmi. Je otázkou, jak se akce líbila jim. Ivo Benda totiž mluvil svým nudným, monotónním hlasem nepřetržitě dvě hodiny, možná i déle. Ale to již bylo nad síly naší skupinky, která se proto vydala ke zhodnocení akce do nejbližší hospody. Ostatně vydržet takový nápor blábolů se nepodařilo i mnoha dalším návštěvníkům a tak řady v sále poněkud prořídly.

Bylo by zbytečné podrobovat učení, které jsme vyslechli, nějakým hlubším rozborům. Byla to směsice žvástů. Stručně by se dalo říci, že hraje na strunu těch, kteří hledají ideální, nadzemský svět, a tak je již od dob Platóna z čeho čerpat.

Také psychologická stránka věci není bez zajímavosti. „Výklad“ netrval tak dlouho náhodou. Zatímco lidé jsou schopni pozorně naslouchat a chápat výklad 40 – 45 minut, po této době přestávají obsah vnímat a dávat do patřičných souvislostí bez odpočinku a přestávky. A o to zřejmě jde. Hodiny trvající monotónní snůška keců otupuje smysly, a tak působí jaksi „podprahově“. Že nejde o náhodu, ukazují i neustále se opakující slovní spojení, které nikde jinde neslyšíte, např. „Stvořitel všeho a všech“, nebo přemíra vět, které jakoby pocházely z 19. století, charakteristické tím, že končí slovesem.

Naše skupinka se shodla na tom, že není velká tragédie to, šíři-li nějaký žvanil nějaké nesmysly. Daleko horší je, že se najdou blbci, kteří jsou ochotni je bez sebezapření naslouchat, následovat ho a zcela jistě i ekonomicky podporovat.

Doufali jsme, že ti, co vydrželi déle než my, si užili ještě nějakou zábavu. A tak se také stalo.

Nejprve skupinka osob v bílých pláštích s rozevřeným prostěradlem evokující dojem, že jde o svěrací kazajku přistoupila k pódiu a sháněla se po Františku Koudelkovi.

Vystoupení nebylo zcela od věci, léčebna v Bohnicích není zase tak příliš od Vltavské daleko…

Atmosféra ještě zhoustla, když Benda vykazoval ze sálu fotoreportérku. Ovšem až na závěr jakýsi Ještírek pronikl k pódiu a zasypal proroka Bendu proudem z práškového hasicího přístroje.

Bylo to tedy nejakčnější vystoupení v dosavadní historii Vesmírných lidí.

Fotoreportáž z akce viz : http://www.isonline.cz/browse/2005-01-15_vesmirni_lide