V průběhu II. světové války se odehrálo poměrně velké množství velmi podivných událostí, které svým rozsahem a významem neměly se samotným konfliktem prakticky nic moc společného. Přesto však rozvířily hladinu zájmu mnoha různých vojenských, ale i civilních zpravodajských služeb na nejvyšší míru. I když by si alespoň některé z mnoha takových případů zasloužily tu nejkvalitnější referenci, je skutečnost taková, že ani po 60-ti letech společnost nemá mnohdy potuchy o tom co se vlastně stalo.
Jeden z takových případů se stal 25. února 1942 v oblasti Los Angeles. Během nejtěžších fázích II. světové války se v oblasti, která byla svou geografickou polohou na hony vzdálená nějakému reálnému konfliktu objevil objekt, který uvedl americké vojsko dislokované v této krajině, a především protivzdušnou obranu do stavu vrcholné válečné aktivity. Něco velmi zvláštního a podivného se stalo ono časného chladného rána dne 25. února 1942. Světlomety objevily na obloze těleso diskovitého tvaru, které stálo nehybně na jednom místě jako přikované.
El chupacabra alebo “vyciciavač kôz” patrí medzi najzáhadnejšie kreatúry. Nie je o ňom veľa svedectiev s fotkami alebo videami, no vraj ju videlo už veľa ľudí,žiaľ nijako to nezaznamenali. Tento živočích po sebe zanecháva mŕtvoly kôz, ráv, koní a iného dobytku.Na tom by nebolo nič zvláštne, keby obete nemali na krku dve 1cm široké diery, cez ktoré im vycicala až 95% všetkej krvi v tele.V niektorých prípadoch boli dokonca aj vybraté orgány (počeň, obličky…) ale poškodenie tela sa okrem tých dierok nenašlo. Najprv tento záhadný tvor útočil v Mexiku a v Portoriku.Teraz je to vraj v Chile, Peru a dokonca aj v Afrike. Toto zviera má veľmi dobrú fyzickú zdatnosť. Naviac z mhoných svedectiev vyplýva, že El Chupacabra má možnosť sa telepaticky (mysľovo) spojiť s človekom a zo zvieratami.TOTO NEDOKÁŽE ŽIADNE INÉ ZVIERA A VIE TO LEN MÁLO ĽUDÍ!!!
V máji 2007 našli na farme v Mexiku kuriózne vyzerajúceho tvora, ktorého farmári neskôr utopili. Po tom, čo muž, ktorý tvora objavil, za záhadných okolností zomrel, sa jeho vdova rozhodla poskytnúť vzorky z telíčka na testy.Rozbormi DNA sa zaoberajú štyri laboratóriá, no ani s použitím najnovších metód nedokážu potvrdiť či vyvrátiť jeho mimozemský pôvod. Bádateľ UFO a hlavný výskumník 56-ročný Jaime Maussan je vo svojej koži. Podľa neho tieto správy len dokazujú, že malý tvor podobný opičke s veľkou lebkou a očami nepochádza z našej planéty.
Říká se, že mají zázračné vlastnosti. Celkem nenápadné koule, nalezené v dole Vršany u Bíliny, údajně projevují silné léčivé účinky a prý vyzařují jakousi tajemnou energii. Někteří výzkumníci tvrdí, že jsou takřka nerozbitné a vytvořené z neznámé látky. Prý jsou dokonce mimozemského původu. Co jsou jen mýty a co je skutečnost? (more…)
V posledních letech se ve slovenských záhadologických kruzích proslavila dvojka „Paulik & syn“, často se objevující na stránkách UFO magazínu i na stránkách českého Magazínu 2000 záhad.
Je s podivem, že tito dva vystupují jako autoři vyluštěného poselství z piktogramu z Crabwoodu! Při podrobném monitorování informací z internetu, které náš klub provádí, vyplývá, že poselství na disku z Crabwoodu poprvé vyřešil nějaký anonym jménem Richard, dopisovatel na stránce Lindy Moulton-Howeové, a to ihned druhý den po objevení piktogramu!
Prožil jsem nevysvětlitelnou příhodu, která mě donutila dívat se na náš svět jinýma očima než doposud.
Vracel jsem se z města autobusem městské dopravy. Šofér s námi jel, jako kdyby nás ukradl. Všichni stojící měli co dělat, aby se udrželi na svých místech, i když se přidržovali tyče u stropu.Já jsem byl otočen zády ke směru jízdy a náhodou jsem si povšiml nenápadně vyhlížejícího muže stojícího u zadní stěny autobusu. Zvláštní bylo, že se ničeho nedržel, a přesto stál i při té bláznivé jízdě nehnutě.
“Můj příběh zní fantasticky, možná jako z filmu. Ani já, jako redaktorka jednoho slovenského rozhlasu, jsem těmto pro mě okrajovým věcem nevěnovala téměř žádnou pozornost. Ve svém životě jsem záležitosti spojované s UFO úplně vylučovala a u nás na Slovensku jsem si takové věci nedokázala představit. Nečetla jsem ani knihy s tematikou sci-fi. Nadešel však osudný den, kdy mě postihla ,záhada`, která se od té doby stala součástí mého života a mé existence.”
V roku 1957 začala z hraběcího sarkofágu v Bojnicích prýštit podivná kapalina.
Hrad Bojnice stojí na návrší s vyschlým termálním pramenem už od 13. století. Již v té době prý v jeho podzemí existovala rozsáhlá síť jeskyní, ponorných říček a tunelů. Tento labyrint byl pak v pozdějších staletích rozšířen na neuvěřitelně složitý a dodnes neprozkoumaný systém suterénních chodeb.
Megalitická stavba bola objavená v Holíči už v roku 1986. Nález bol publikovaný v roku 1999 v knihe Kamene zabudnutého času a v roku 2004 v prepracovanom vydaní pod názvom Kamene pradávneho času.
Autor Rudolf Irša popisuje nielen samotný objekt, ale aj problémy, ktoré objav megalitickej stavby priniesol, odmietanie objavu niektorými slovenskými archeológmi, a potvrdenie archeologickej lokality archeológmi z Francúzska.
O této stavbě se psalo již několikrát v souvislosti s českými Germány a podle Vladimíra Šišky (viz FF 10/99) zde byl nalezen římský denár ze 2. stol. n. l.
Zaujímavú stavbu z mladšej doby kamennej, podobnú tajuplnému anglickému Stonehengu, nájdete aj u nás v Bučanoch. Nie je ojedinelá, na Slovensku ich je viac, túto však objavili vďaka výstavbe diaľnice medzi Trnavou a Piešťanmi v roku 1978. (more…)
Na čachtickom hrade odpadnutý kus múru odhalil fragment kruhu a pravidelnú červenú linku po obvode s otvorom uprostred. Nie je jasné, čo je to za pozostatok, ani k čomu taký technologický prvok mal slúžiť.
Nápadnému pahorku Hrádek, který leží u města Martin, místní lidé neřeknou jinak než Attilova hrobka.
Roku 1933 podezřele pravidelné návrší zkoumal za pomoci virgule pražský inženýr František Štěpán. Povšiml si, že kopec Hrádek má podivný tvar a že jeho umístění přesně odpovídá legendě o Attilově hrobu: uprostřed rozlehlé roviny lemované horami tu do Váhu ústí Turiec a několik dalších větších přítoků. Když jeho proutek zaznamenal přítomnost kovu, rozeslal zprávu o svém pozorování několika tehdejším novinám a začal shánět peníze na výzkum.
Původní hrad byl vybudován v raně gotickém stylu, roku 1630 zde vyrostl opevněný renesanční zámek. Ten se dochoval až do druhé světové války, kdy se stal základnou partyzánského odboje a byl fašisty vypálen. Legendy ale vyprávějí o podzemních prostorách, v nichž jsou prý ukryta četná tajemství. (more…)
Existencí templářského řádu na Slovensku se poprvé zabýval roku 1748 historik Gabriel Kolinovič z trnavské univerzity.Ten přisoudil přítomnost templářů v horním Uhersku, třebaže jeho dílo je v současnosti hodnoceno dosti rozporuplně. Významný historik minulého století R. Pesty v roce 1861 uvádí jako sídla templářů Oravu, Piešťany, Bardejov, Martinček, Kalinovo, Blatnici, Skalku u Trenčína, Sučany, Uhrovec, Hrabkov, Komárno, Ilavu, a Trenčín. Tyto informace převzali i pozdější historici (Vencko, Špirko, Rapant, Houdek aj.).
V Konské, nedaleko vrchu Kopa v okrese Martin objevil T. Smiešok na vápencových balvanech prohlubeniny, velmi přesné a do detailů odpovídající otiskům plosek nohou.
Fenomén upíra – vampíra tak, ako ho poznáme dnes a ako je predstavovaný v hororovej literatúre a vo filmoch má základ v legende z 15. storočia o valašskom kniežati Vladovi Tepesovi Draculovi (1430-1476 resp. 1477).
Archeologové i laici si stále kladou jednu dosti podstatnou otázku: Kde vlastně leží kolébka lidské civilizace? Odpovědí je k dispozici nepřeberně. Tradičně jsou její počátky kladeny do teplých a úrodných povodí velkých řek (Mezopotámie, Indie, Čína, Egypt). Hledat bychom mohli na dně Černého nebo Středozemního moře, která kdysi zabírala mnohem menší plochu než dnes. Méně tradičně se mluví o Arktidě a Antarktidě, kde jsou případné zajímavé archeologické nálezy pohřbeny pod věčným ledem. Ti nejodvážnější spekulují o Atlantidě, Mu, Lemurii a Pacifidě. Překvapivé objevy přišly v poslední době i z Austrálie a Japonska. Možná však máme kolébku civilizace doslova na dosah – na Slovensku.
Aj na Slovensku boli zistené mnohé keltské osídlenia, napríklad v Bratislave, Devíne, Dubníku, Holiaroch, Palárikove, v Zemplíne /Kertalja/ a na Liptove /Havránok/. (more…)
V tisku (slovenský deník Sme 12. 1. 2001) se objevila zpráva o nových poznatcích týkajících se údajného runového nápisu na vrchu Velestúr (někdy také nazýván Zlatá studna, 1266 m.n.m.) …
Vikingové a Normani prošli značným kusem světa.Podrobili si Anglii, Irsko, Skotsko, Francii, jižní Itálii, obsadili Island a pobřeží Grónska a přistáli i na pobřeží Severní Ameriky. Po souši dopravili své lodě na východ až k břehům Volhy a po Dněpru pronikli do Černého moře a k branám Konstantinopolu. Nikde však nebyl nalezen důkaz, že by příslušníci severogermánských kmenů vstoupili při svých taženích i na území dnešního Slovenska. (more…)
Na Slovensku se udály závažné případy poltergeistu v Brunovciach (1899), Koterbachu (1928), Prešově (1930, 1933), Košicích-Barci (1933) a v Banke u Piešťan (1941).
„… Počuť čudné zvuky… akýkoľvek zdroj svetla zhasnute… po žandároch tam hádzalo tehly…, Špiritisti z Prahy povedali, že tam čosi je…”Ľudové šu-šu-šu sa o dome v Kocihe nesie po okrese i za jeho hranice už pekných pár rokov. Prakticky od roku 1973, keď zomreli manželia Katreniakovci.”Toľko krátky citát z týždenníka Gemerské zvesti, ktorý ešte viac prehlbil moju zvedavosť, lebo o strašidelnom dome na Genčove som sa už tiež dopočula. A hneď som si predstavila takúto situáciu: Je hlboká noc, ručička hodín sa blíži k polnoci.
