18.6.1952 geológ Andre Frenel urobil sériu snímok UFO v blízkosti jazera Sove, no vtedy mu takmer nikto neveril. „Bolo okolo 18-tej hodiny, keď som uvidel UFO. Neviem jeho priemer, nemôžem povedať, ako vysoko letel. Podľa môjho názoru bol vo výške od 3 do 8 km. Stihol som veľmi rýchlo nasnímať štyri snímky. Urobil som fotografie, a začal som pozorovať koráb v triedri – pozoroval som ho asi minútu. Podľa mňa, ak bol na výške 3 km, tak letel rýchlosťou asi 300 m/sek. Ak bol na výške 8 km, jeho rýchlosť bola väčšia a mohla dosahovať 800 m/sek. Nijaký zvuk som nepočul. Koráb mal oválny tvar. Dolu v strede sa mi zdalo, že bola svetlejšia vydutosť, no nie som o tom presvedčený. Predpokladám, že nad ním sa veľmi rýchlo otáčal rotor alebo akýsi gyroskopický systém, čo môže objasňovať blikanie zachytenie na snímkach.“

Pokračovanie nabudúcehttp://www.kpufo.cz/knihy/zaz.htm

Z časopisu Záhady a zaujímavosti – ZAZ -

Novinky zo stránok KPUFO

http://www.kpufo.cz/portal

Záhadné fotografie – http://www.kpufo.cz/oblasti/fot/index.php

ČsAAA – http://www.csaaa.eu/

Psychotronika – http://www.psychotronika.cz/

Slovenská záhadológia a ufológia – http://www.facebook.com/?sk=2361831622#!/group.php?gid=124033340978302&v=wall

Klub psychotroniky a UFO – http://www.facebook.com/group.php?gid=177343598078&ref=mf

KPUFO fórum : http://www.kpufo.eu/sk/forum/index.php.

Zaujímave články

ANGELOLOGIE A SOFIOLOGIE – http://slovakia.humanists.net/pales.htm

Marianka – Ezoterické putovanie po Slovensku časť I.  

Narození Ježíše Krista: Možná to bylo v létě! – http://www.putnici.sk/news/8711

Marianka – Ezoterické putovanie po Slovensku časť I. – http://www.putnici.sk/news/7779 

Atóm prichádza opäť do módy – http://veda.sme.sk/c/5514152/atom-prichadza-opat-do-mody.html

Žene sa vraj zjavil na oblohe anjel – http://tvnoviny.sk/spravy/zaujimavosti/foto-zene-sa-vraj-zjavil-na-oblohe-anjel.html

Velestúr – http://www.pramen.info/c/43/ine-fakty-o-napisoch-na-velesture.htm

Mysteriózní rádio už 30 let vysílá záhadný signál a teď i tajnou šifru – http://technet.idnes.cz/mysteriozni-radio-uz-30-let-vysila-zahadny-signal-a-ted-i-tajnou-sifru-1j4-/tec_audio.asp?c=A100826_231351_tec_audio_kuz

Aby som presiel priamo k veci – jedneho dna som prisiel domov. Proste nieje to moj domov. Je to prenajom. Unava ma nejako polozila po celodennom strese. Isiel som sa osprchovat, sadol si do vane a sprchoval sa. Zrazu v celej kupelne bola strasna zima a pri tom som sa sprchoval teplou vodou. Chlpy na ruke sa najezili a nevedel som v prvom momente. co sa robi. Tak som zobral osusku a vstal som. V tom momente som sa vstal a na zrkadle som zbadal skrvavenu tvar. Moc dom sa zlakol a vykrikol som strasne. Rozbehol som sa do izby, zavrel dvere a sadol som si na gavc do rohu. Mal som problem zaspat. A ked som zaspal, tak  zo strachom. O niekolko dni na to ked som si lahol a zavrel oci, pocul som prenikave hlasy. Bolo to strasne, neviem, mam pocit, akoby v byte niekto bludil.

Je tu niekto so mnou???

Je to dobry, alebo nejaky zly demon???

Potrebuje niekto pomoc odo mna???

Ved som obycajny clovek. Neviem, ci by som mal nejaku schopnost – nadprirodzenu.

A dalsia udalost sa udiala 16. novembra 2006. Isiel som sa dat do poriadku, vycistit zuby a tak dalej.

A zrazu som zbadal tien, ktory presiel cez zrkadlo. Vzdy ked o tychto veciach rozpravam prechadza mojim telom zima. Jedno viem, ze noci su mojim utrpenim a neviem sa dockat rana. Vtedy sa citim bezpecnejsie. O tychto udalostiach som rozpraval mame. A jej reakcia bola, ze som sa zblaznil. A ked som volal maminu, aby sa prisla pozriet kde vlastene byvam – povedala, az ked sa prestahujem. Tak potom sa aj mama boji a nechce si to priznat.

Mam priatelku, ktorej som to rozpraval o tom, co sa deje v tomto byte. Zvaznela, ale povedala, ze veri v tieto nevysvetlitelne javy. A hlavne stoji pri mne. Mam problem ju tu nechavat samu v tomto zahadnom byte. Moja laska studuje a kazdy druhy tyzden sme spolu.

Je to pre nas vzacne. Ked je tu so mnou a pride do BA tak vtedy sa spokojne vyspim, ale stalo sa mi, ze aj ked laska zaspala, pocul som hlasy. Neviem preco, ale aj teraz, ked pisem je mi strasna zima. Myslim si, ze vecer, alebo den tomuto bytu neprekaza.

Napisem vam nieco, co som dostal v smske od jednej osoby.

“Ja takym veciam verim a preto ich nestudujem. No myslim si, ze ide o to, ze ty nevies byt sam. Hrozis sa toho, ze to nemas komu povedat. Tvoje vybicovane nervy a fantazia podporovana takymi knihami a staci raz mat pocit a potom ked nad nim rozmyslas a bojis sa co bude znovu. Tvoja psychika ta lahko dostane do stavu, ze vidis co chces alebo nechces. Mozno je to aj tvoje svedomie, ktore uspesne potlacas. Mal by si sa konene prestat zaoberat sam sebou…”

Lucim sa, A.R.

Aky je Vas nazor? Napiste nam!

Vychází z konkrétních lokálních výsledků archeologického výzkumu a snaží se je posuzovat z pohledu nezaujatého amatérského pozorovatele, třídícího a hodnotícího odborné poznatky využíváním logických úvah, otázek a možných odpovědí.

Megalitická kultura prehistorické Evropy je často opomíjenou a doposud ne zcela doceněnou součástí období neolitu. Odborná pracoviště věnují pozornost čitelnějším a z vědeckého hlediska průkaznějším symptomům pravěku. Kamenné objekty extrémních rozměrů a kamenné svatyně jsou odbornou veřejností chápány spíš jako kuriózní artefakty. Zabývat se tímto problémem s respektováním všech kritérií vědy představuje úskalí nedostatku exaktních prokazatelných poznatků, a tím i riziko odborného propadu. A přece záhady doby kamenné, spojené s temnými kulty a prvními neucelenými náboženskými představami, si zasluhují náležitou pozornost. Jejich rozluštění se může stát klíčem pro pravdivé poznání duchovního vývoje člověka. Snaha o vyřešení sporných momentů prehistorie nemusí být vždy v souladu s názory současné vědy. Může být ale inspirací к dalšímu pokroku ve znalostech naší dávné minulosti.

MVDr. Pavel Kroupa (*1944) již v době svého téměř čtyřicetiletého působení jako praktický veterinární lékař se zabýval přírodovědnými problémy a záhadami, spojenými s historií a archeologickými nálezy. Své zájmy uplatnil také jako fotograf a dokumentarista v řadě reportáží, tematických a popularizačních článků pro tisk i v podobě dokumentární videotvorby. V posledních letech zaměřil svou pozornost na pozůstatky evropské megalitické kultury. Téma prehistorických kamenných staveb předkládá populární formou jak к poučení široké veřejnosti, tak i к zamyšlení odborníků. Snaží se o vyplnění mezer v informovanosti současné generace o pozůstatcích kamenných pravěkých objektů s cílem zabránit jejich zbytečnému ničení. V odborných kruzích by práce měla vyvolat náležitý zájem, třeba i rozporuplný, který si tato problematika právem zasluhuje. Zainteresovaná pracoviště jsou jedinou nadějí na záchranu posledních zbytků megalitických objektů na území Evropy a České republiky především. Prvním a rozhodujícím krokem je překonání profesních předsudků a nezájmu. Pokud se to podaří třeba jen u jediného historika či archeologa, bude autor knihy spokojen.

Problematikou menhirů a starých osídlení v evropském měřítku se Pavel Kroupa zabývá řadu let. Není to žádný snílek, ale snaží se o racionální vysvětlení, podložené i svými vlastními výzkumy. Nedílnou součástí publikace jsou i jedinečné letecké snímky popisovaných lokalit dosud nepublikované, které pořídil sám autor.

Pavel Kroupa: Kameny krve a víry 1. Karpana, Praha 2010, 280 (140 stran fotografie).

Blíže : http://www.karpana.cz/knihy/kameny-krve-a-viry-1/

O knihu pište na : http://www.karpana.cz/kontakt/

http://www.kpufo.cz/portal

Záhadné fotografie – http://www.kpufo.cz/oblasti/fot/index.php

ČsAAA – http://www.csaaa.eu/

Psychotronika – http://www.psychotronika.cz/

Slovenská záhadológia a ufológia – http://www.facebook.com/?sk=2361831622#!/group.php?gid=124033340978302&v=wall

Klub psychotroniky a UFO – http://www.facebook.com/group.php?gid=177343598078&ref=mf

KPUFO fórum : http://www.kpufo.eu/sk/forum/index.php.

Zaujímave články

Homeopatia=placebo, no a čo? – http://bielcik.blog.sme.sk/c/23572/Homeopatiaplacebo-no-a-co.html

Sektári… – http://novakova.blog.sme.sk/c/26034/Sektari.html

Konšpiračná teória 1: Mesiac a ľudia… – http://merle.blog.pravda.sk/2010/05/01/konspiracna-teoria-1-mesiac-a-ludia/

Veríme v UFO, ako sme verili vo víly – http://matisak.blog.obroda.sk/blog/zaujimavosti/2008/07/02/verime_v_ufo_ako_sme_verili_vo_vily

Tajomné sily, mimozemšťania a paranormálne javy medzi nami. -. http://www.inzine.sk/article.asp?art=10371

Manželé, jimž změnilo život UFO – http://www.zahady.net/zahady/view.php?nazevclanku=manzele-jimz-zmenilo-zivot-ufo&cisloclanku=2010060001

Pradávné ruské nanoartefakty – http://www.velkaepocha.sk/2009102411304/Pradavne-ruske-nanoartefakty.html

VIDEO: Tieto zábery sú vraj dôkazom existencie UFO – http://tvnoviny.sk/spravy/zaujimavosti/video-tieto-zabery-vraj-dokazuju-pritomnost-mimozemstanov-v-strednej-amerike.html

Obyčajné radary nevidia UFO, no boli aj výnimky. Jeden z takých prípadov bol 28.1.1994.

Linkové lietadlo A-300 spoločnosti AIR FRANCE uskutočnil cestu z Nice do Londýna. Na palube bolo všetko ako obyčajne, pokiaľ pilot nezbadal letiaci objekt. Pilot a ďalší dvaja členovia posádky si dobre zapamätali čas 13.14, kedy lietadlo prelietalo nad mestom Kylomie. Zrazu UFO, ktoré malo formu zvonu, pred očami pilotov zmenil tvar na tmavogaštanové vajíčko. Okolo minúty sprevádzal lietadlo, no zrazu zmizol tak rýchlo, ako sa objavilo. Pri skúmaní sa zistilo, že vojenský radar sledoval UFO asi 50 sek. Prijaté dáta a svedectvo posádky dovolili vypočítať, že priemer UFO bol asi 250 metrov.

Dva razy svedkovia pozorovali humanoidov zo vzdialenosti menšej ako 250 metrov.

29.8.1967 dve deti – vtedy 13 ročný chlapec a jeho 9 ročná sestra pásli kravy. Odrazu zbadali na druhej strane cesty štyri malé bytosti – rastom humanoidi vysokých asi 1 meter, oblečených do čiernych kombinéz. Neďaleko nich stála ohromná guľa, čiastočne zakrytá ohradou. Jedna z bytostí niečo zbierala a druhá držala v ruke akýsi predmet odrážajúci slnečné lúče. Humanoid pohyboval rukou, podľa všetkého dával znaky svojim spoločníkom. Bytosti uvideli, že ich deti zbadali a znepokojili sa. Jedna z nich sa vertikálne vzniesla do vzduchu a ponorila sa do gule cez otvor na vrchu. Napriek tomu sa deťom javilo, že bytosť prešla priamo cez teleso. Ešte dva humanoidi ho nasledovali. Štvrtá bytosť vzlietla, potom spikovala k zemi, kde niečo zobralo a znova sa vzniesla nahor. V tom okamihu guľa začala vzlietať a štvrtá bytosť sa vnoril dovnútra, keď bolo UFO už vysoko nad zemou. Guľa sa dvíhala po špirále, ostro zasvietila a odletela. Vietor doniesol k deťom silný zápach síry. Deti sa vrátili domov so slzami v očiach. Oči deťom slzili niekoľko dní z neznámeho vplyvu. Otec sa obrátil na políciu. Polícia sa dostavila na miesto a taktiež cítila zápach síry. A tam, kde stála guľa, objavili plytké odtlačky podpier a vyschnutú trávu.

V roku 1978 bolo prevedené druhotné skúmanie. Vedci sa znova pýtali už odrastlých detí, ich rodičov, lekárov a policajtov, no našli aj svedkov, ktorí počuli nepochopiteľné zvuky alebo videli prelet UFO. Podľa mienky expertov, obyvatelia dediny sa reálne stretli s nejakým záhadným korábom.

Pokračovanie nabudúcehttp://www.kpufo.cz/knihy/zaz.htm

Z časopisu Záhady a zaujímavosti – ZAZ -

Někdy však sami ufologové jaksi automaticky přejímají tvrzení, která jsou značně divoká a neověřená – a navíc jsou ihned přijímána jako hotová věc. Laik sice žasne, avšak jen trochu zasvěcený čtenář ufologické literatury se chytá za hlavu.

Již poněkolikáté se v naší literatuře objevuje tvrzení, že američtí kosmonauté měli vytvořeno speciální označení pro UFO, která při svých letech pozorovali. Říkali jim prý Santa Claus, přičemž prý po jejich ohlášení ihned přecházeli na „utajené radiové frekvence“.

Astronaut Walter Marty Schirra

Tohle „kódové označení pro UFO“ má ve skutečnosti reálný základ a vzniklo docela jinak. Vraťme se zpět do šedesátých let, do období zkoušek kosmických lodí Gemini a intenzivního nacvičování přibližovacích manévrů dvou kosmických lodí. Píše se rok 1965, je těsně před vánočními svátky a na oběžné dráze kolem země krouží dvě kosmické lodi: Gemini 6A a Gemini 7. Velitelem první z nich je ostřílený chlapík, který se podíval do kosmu celkem čtyřikrát a ještě předtím nalétal kolem stovky bojových letů v korejské válce – Walter Marty Schirra. Nejenom zkušený letec a kosmonaut, ale také rozšafný chlapík, který nevynechal jedinou příležitost k obveselní svých kolegů svým svérázným humorem.

Předvánoční let obou Gemini se již chýlil ke konci, komonauté i řídící středisko na zemi byli spokojeni, obě lodi se dokázaly přiblížit manévrováním na vzdálenost necelých dvou metrů. Náhle se však ozývá vzrušný Schirrův hlas:

„Pozorujeme letící objekt, který vypadá jako umělá družice! Přibližuje se po nízké polární dráze! Ano, už to vidím docela dobře! Je to UFO! Pokusíme se s ním navázat spojení!“

V řídícím středisku to doslova všechny zvedlo ze židlí. Než se však kdokoli vzmohl na nějakou reakci, v éteru se ozvala melodie známé koledy „Rolničky, rolničky…“, kterou hrál Schirra na foukací harmoniku (ještě na zemi si vehemetně prosadil, že si jí musí vzít s sebou) a kolega Stafford jej doprovázel klepáním na ovládací pult.
V řídícím středisku tento Schirrův žertík pochopili ihned – americký Ježíšek Santa Claus totiž přilétá s dárky na saních od severu. Žertík však odposlechli i radioamatéři, kteří tehdy hltali každé slovo kosmonautů. Jak to asi bylo dál, už si snadno domyslíte. Schirrův vtípek někdo z radioamatérů plně nepochopil, další si k vyprávění něco přidal – a legenda je na světě.

Smutné je, že takovéto legendy snižují důvěru v jiná a pravdivá tvrzení ufologů. Ona událost totiž v žádném případě nevylučuje, že kosmonauti pozorovali při svých letech UFO a to nejednou. Pro jejich označení však nepoužívají žádných „kódových slov“ ani nepřecházejí na „utajené kanály“. Označí je však stejně jako my – neznámý objekt na oběžné dráze. Jednou se jej podaří identifikovat jako nějakou družici, jindy jako smetí, které se pohybuje spolu s kosmickou lodí (různý odpad, zmrzlé krystalky apod.), jindy se jej prostě vysvětlit nepodaří.

A jeho Gemini 6A

Známý a zprofanovaný název „létající talíře“ vznikl také omylem a to pořádným. Vznikl totiž v poválečných letech na základě jednoho z prvních široce publikovaných pozorování. 24. června 1947 spatřil americký obchodní pilot Kenneth Arnold nad Skalistými horami devět plochých objektů, o kterých se domníval, že jde o nějaká neznámá trysková letadla. Objekty však měly srpkovitý tvar a neměly ocasní plochy. Když však později popisoval novinářům jakým zvláštním způsobem se tyto objekty pohybovaly, použil slov: „…jako talíř, kdybyste jej hodili jako žabku po vodě…“.

Je zajímavé, že když se pak začalo psát o „létajících talířích“, mnoho lidí pozorovalo objekty skutečně talířovitého tvaru. Jsou snad UFO nějak spojeny s naším podvědomím? Vychází snad tento obraz z lidských archetypů, jak se domníval psycholog C. G. Jung?

Pro nás však z toho plyne jedno velké ponaučení: nepřejímejme slepě informace z druhé ruky, zejména pokud je nelze nijak ověřit! Záhadných a nevysvětlených pozorování neznámých objektů i tzv. blízkých setkání je i u nás v Čechách dost a ta jsou ověřitelná. Pokud však jde o senzační zprávy, které jsou nám servírovány bez možnosti jakéhokoliv ověření, buďme obezřetní a nezapoměňme na vlastní zdravý rozum.

Vladimír Šiška

Podľa : Projekt Záře,  http://www.projektzare.cz/prilis-oblibene-omyly-ufologie/aktualne/

Novinky zo stránok KPUFO

http://www.kpufo.cz/portal

Záhadné fotografie – http://www.kpufo.cz/oblasti/fot/index.php

ČsAAA – http://www.csaaa.eu/

Psychotronika – http://www.psychotronika.cz

Slovenská záhadológia a ufológia – http://www.facebook.com/?sk=2361831622#!/group.php?gid=124033340978302&v=wall

Klub psychotroniky a UFO – http://www.facebook.com/group.php?gid=177343598078&ref=mf

KPUFO fórum : http://www.kpufo.eu/sk/forum/index.php.

Zaujímave články

Po stopách slovenských draků  – http://www.novakoviny.eu/archiv/zahady/76-draci-

Slnko bolo príliš slabé – http://veda.sme.sk/c/5508730/slnko-bolo-prilis-slabe.html

Na fotografii sa mi zjavilo UFO – http://jakubliptak.blog.sme.sk/c/166194/Na-fotografii-sa-mi-zjavilo-UFO.html

Blízke stretnutie tretieho druhu – http://ondrejuhrin.blog.sme.sk/c/237076/Blizke-stretnutie-tretieho-druhu.html

Milan Banáš – http://milanbanas.blog.sme.sk/r/41754/Zahady.html

Manipulácia histórie – http://vladimirliska.blog.sme.sk/c/219263/Manipulacia-historie.html

Elektronický časopis Prometheus č. 2/2010 http://content.yudu.com/Library/A1o5o4/Prometheus22010/?refid=11654

Senzace: Zapomenutý objev! – http://www.spirit.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2:newsflash-1&catid=49:clanek1

Ufológovia sú v strehu: Na Marse objavili záhadný monument! – http://www.cas.sk/clanok/126716/ufologovia-su-v-strehu-na-marse-objavili-zahadny-monument.html

Ankh – http://pustnaruza.blog.pravda.sk/2010/07/31/ankh/

2. UFO organizácie nie sú náboženským hnutím, pretože v povahe ich činnosti niesú žiadne známky viery alebo spirituality.

3. Na základe rokov výskumu fenoménu UFO v celom svete zistíme, že tento jav sám o sebe nemá žiadnu súvislosť zo sférou duchovnou a každý pokus o takýto výklad je zlý a nesprávny.

4. Hoci niektoré zo skúmaných prípadov sa vzťahujú na kontakty s neznámymi entitami na základe zmyslového (duchovného alebo mentálného), výskumníci prehľasujú, že keď nepoznáme podstatu a účel tohto javu, nemalo by to byť spojované s náboženskými javmi.

5. Členovia ufologických organizácií nemajú nijaké spojenie s ideológiou náboženských sekt, ktoré sa opierajú svojmi názormi o fenomén UFO (napr. “Antrovis”, “Raeliánci”), nespolupracujú s nimi, nepodporujú ich činnosť.
Naopak, považujú za neetické, a nemající odôvodnenie, kdeže zámerne nesprávne vykladajú udalosti UFO a prekrúcajú ufologické výsledky analýz, vďaka ktorým potom presadzujú svoje názory.

6. Oficiálne se dištancujeme od tých, ktorí využívajú skutočnosti predložené ufológmi, ich materiálmi a výsledkami ich výskumu na účely náboženskej propagandy a vytvárania náboženských skupín.

Ufologia ako pole výskumu o neznámych javoch a ako oblasť pôsobenia výskumných pracovníkov s cielom zistiť pravdu o UFO, nemôže niesť žiadnu zodpovednosť za následky pseudoufologických a parareligijních hnutí.
 Organizácie UFO sa hlavne zaoberajú dokumentáciou a analýzou pozorovaní neznámych lietajúcich objektov, vysvetľením mystifikací v tejto oblasti, a také prekladaním možných prirodzených vysvetlení alebo hypotéz.

Práca ufológov spočívá tiež v popularizácii tejto problematiky, a předkládaní spoľahlivých informácií verejnosti o tomto fenoméne.

To všetko musí byť vykonané s na základe zdravého rozuma, objektivity, zvedavosťou a opatrne, niekedy aj skepse.

Dúfame, že sa situácia v našej krajine nielen zlepší, ale že ufologie prestane byť chybne vnímaná ako náboženské hnutie vystupujúci proti oficiálním náboženstvam.

Poľští ufologovia

Prebraté z bloga R. Lesniakiewicze -  http://cbza-jordanow.blog.onet.pl

Daľší info : Hľadaní brány do nebies: http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2008020102

Nakl. XYZ, Praha 2010, 336 str., Cena 10,13 eur 

Navštivte stránky autora : http://www.novakoviny.eu/

http://www.kpufo.cz/portal

Záhadné fotografie – http://www.kpufo.cz/oblasti/fot/index.php

ČsAAA – http://www.csaaa.eu/

Psychotronika – http://www.psychotronika.cz/

Slovenská záhadológia a ufológia – http://www.facebook.com/?sk=2361831622#!/group.php?gid=124033340978302&v=wall

Klub psychotroniky a UFO – http://www.facebook.com/group.php?gid=177343598078&ref=mf

KPUFO fórum : http://www.kpufo.eu/sk/forum/index.php.

Zaujímave články

MĚSÍČNÍ ŠACHTA (Moonshaft) – http://www.mackerle.cz/slovenska-republika/

UFO – http://www.vesmirblog.estranky.sk/stranka/ufo

Archeológovia objavili stratenú “dvojičku” Stonehenge – http://hnonline.sk/c1-45126890-archeologovia-objavili-stratenu-dvojicku-stonehenge 

Unikátne zábery: Takto vyzerá polárna žiara z kozmu! – http://www.cas.sk/clanok/170440/unikatne-zabery-takto-vyzera-polarna-ziara-z-kozmu.html

Churchill tajil pravdu o UFO – http://hnonline.sk/c1-45475960-churchill-tajil-pravdu-o-ufo

Chudák Churchill http://neviditelnypes.lidovky.cz/chudak-churchill-0ka-/p_cirkus.asp?c=A100805_222947_p_cirkus_nef

(Konšpiračná) teória 3: 2012 – koniec sveta… – http://merle.blog.pravda.sk/2010/05/05/konspiracna-teoria-3-2012-koniec-sveta/

Statistika pozorování UFO v ČR za rok 2009 -
 http://www.projektzare.cz/statistika-pozorovani-ufo-v-cr-za-rok-2009/aktualne/

Jeho příjezd nikoli nezištně oslavují známé „konspirační“ servery — Osud, Matrix, Cez okno a jiné.

Je pravda, že z publikovaných článků a úryvků knih se dozvídáme neuvěřitelné věci. Celý svět je samozřejmě prošpikován tajnými společnostmi, až si připadáte blbě, že v žádném sami nejste. Ale co víc, tyto společnosti jsou v podstatě řízeny mimozemskými ještěry…

Jak se stát „králem konspirace?“

Vezmete jakoukoliv věc nebo fakt posbíraný z chabých znalostí historie, politiky nebo jiného oboru lidské činnosti, a přiřknete ho činnosti tajnému spolku, spojeného s mimozemskou ještěří rasou. Různé dějové zvraty jsou pak dílem konfliktů těchto různých ras, které musíte nějak „mimozemsky“ nazvat, třeba Aryané, Greys, Hmyzí rasa, apod. Zajisté jste nevěděli, že Habsburkové jsou Nordikové, co se kříží s Reptiliány. Kdo by ovšem chtěl v těchto údajích hledat nějaký systém, má smůlu. Je v tom takový chaos, a to je to pravé ořechové. Každému, kdo by to chtěl rozplést, se musí rychle zatočit hlava a pátrání rychle zanechat.

Ptáte se, kde jsou důkazy takových tvrzení? Co vás to napadlo se ptát po důkazech, když je vše tajné? Zdání pravdivosti všemu dají právě jen ty útržky historie nebo všeobecně známých fakt. Ovšem jak se tedy k opravdovým tajným informacím dostal sám „konspirační guru“?

Inu, v podstatě snadno. Zapojí se prostá fantazie, splete se všechno se vším a výsledek vás samotné udiví.

Je třeba s podivem, že David Icke nehovoří o mimozemském původu Slovanů. Vždyť v zárodku této rasy je mimozemská „Ptačí rasa“. Proto se o Slovanech říká, že mají „holubičí povahu“. Ovšem stopy této rasy lze nalézt po celém světě. Právě tato rasa postavila záhadné stavby v tichomořském Ponape, koneckonců zdejší legendy jsou plné „ptačích lidí“.

Ptáte se, kde lze získat takové šokující informace? No samozřejmě z tajných archivů. Copak David Icke snad prozrazuje zdroje svých informací? Nemusí, a v tom je právě ten půvab. Konspirační teorie se zkrátka dokazovat nemusí. Stačí jen najít dost pitomců, kteří tomu budou naslouchat a za takové „objevy“ dokonce platit.

Vidíte tedy, že stát se tvůrcem podobných objevů je velice snadné. A cena takového semináře? Pohybuje se kolem 1000 – 1200 Kč. Můžeme si být jisti, že bude nabito…

Podľa: http://www.projektzare.cz/konspiracni-guru-david-icke-miri-do-ceska/aktualne/

CC v SR : http://www.kpufo.cz/oblasti/agr/cc/cc_cizi/tab_sr.htm 

Pokial možete opraviť či upresniť naše údaje, napíšte!

Stránky s kompletným prehľadom problematiky viz : http://www.kpufo.cz/oblasti/agr/cc/ccweb/index.htm

Novinky zo stránok KPUFO

http://www.kpufo.cz/portal

Záhadné fotografie – http://www.kpufo.cz/oblasti/fot/index.php

ČsAAA – http://www.csaaa.eu/

Psychotronika – http://www.psychotronika.cz/

Slovenská záhadológia a ufológia – http://www.facebook.com/?sk=2361831622#!/group.php?gid=124033340978302&v=wall

Klub psychotroniky a UFO – http://www.facebook.com/group.php?gid=177343598078&ref=mf

Zaujímave články

Churchill tajil prípad vojaka, ktorý zazrel UFO – http://www.sme.sk/c/5493472/churchill-tajil-pripad-vojaka-ktory-zazrel-ufo.html

Sektou je osloviteľný každý – http://www.sme.sk/c/5448521/sektou-je-oslovitelny-kazdy.html

UFO nad Bratislavou: Zvláštne svetlá nakrútili na kameru – http://tvnoviny.sk/spravy/regiony/ufo-nad-bratislavou-zvlastne-svetla-nakrutili-na-kameru.html

Tajomný obrazec v poli má svojho autora, ale nie je ním Ufonec! – http://vas.cas.sk/clanok/2206/tajomny-obrazec-v-poli-ma-svojho-autora-ale-nie-je-nim-ufonec.html

Ufológovia pátrajú po mimozemšťanoch i podvodníkoch – http://spravy.pravda.sk/ufologovia-patraju-po-mimozemstanoch-i-podvodnikoch-p0b-/sk_domace.asp?c=A100705_143619_sk_domace_p29

Pôvodne sme išli poľovať na poltergeista. List rodinky z Bratislavy, opisujúci čudesné veci, ktoré sa v ich byte dejú, ho usvedčoval. V priebehu dvoch hodín sme hodili vinu na duchov, neskôr na mimozemšťanov a so silami v koncoch sme skončili pri otváraní časopriestoru. Silná káva.

V hale štvorizbového petržalského bytu to vyzerá, akoby tam vystrájal psychicky chorý človek v amoku. Fotelky bez epied otŕčajú nožičky k nebu, krížom voľne pohodený gauč. Leží na boku. Všetko dotrhané, dorezané, zničené.

„To sa stalo v deň, keď som vám volala,“ povie pani domu. „Zakaždým, keď niekoho požiadame o pomoc, vyčíňanie naberie na intenzite, takže k nám už pomaly nik nechce,“ rezignovane hodí rukou. Sedacia súprava si totiž naprostred haly „vypochodovala“ z obývačky. Tak toto váš poltergeist nedokáže! Ten funguje na krátke vzdialenosti. Prehodí papuču, zapne, vypne televízor. Ale toto?

Nezaraditeľnú energiu vylučujem z hry. Viem prečo. Hneď ako sme vošli, zamrazilo ma v chrbte. Bŕŕŕ! Nie som „bosorka“, ale tento pocit dôverne poznám. Takto mrazí iba duch. Zatiaľ si to nechám pre seba. Po krátkom zaváhaní, rodinke odtiaľto miznú veci, si zavesíme kabáty na vešiakovú stenu. Presviedčajú nás, že cudzím ešte nič neukradli…

Kto? Čo? Prečo?

Púšťame sa do exkurzie po byte. Hala je jasná. Okrem telefónu, novej vešiakovej steny a pelešteka pre psa už nič nemajú. Iba diery v stenách. Po obrázkoch a poličkách. No a „vypochodovanú“ sedaciu súpravu. Uložíme ju s domácim pánom na miesto k stene medzi dva kvetináče. Tááák a môžeme ísť ďalej. Obývačka je relatívne zachovaná. Koberec i nábytková stena sú na starom mieste, iba…

„Ako prvé zmizlo sklo zo stolíka. Potom stolík. Bol pekný, vyrezávaný,“ skáče si rodinka do reči. „Dosku z gauča sme našli pri kontajneri. Zo steny sa vyparila takmer celá knižnica…“ Ale Recepty zo života vám ostali, vtipkujem. „Ostali, lebo sme ich mali schované u mamy,“ odpovie pani domu. Manželia majú čosi po päťdesiatke, nezamestnaná dcéra dvadsaťštyri. On pracuje v distribúcii, ona je kuchárka. Otec pokračuje: „Rádio mizlo postupne. Najprv sa odpojili káble od reproduktorov,“ preruší rozprávanie a prehĺta slzy. Manželka v krátkej pauze povyťahuje zásuvky, pootvára skrinky. „Tu sme mali rodinné fotografie od našej svadby roku 1972. Vreckovky som si dokúpila včera. Posteľné obliečky máme iba tie navlečené a jedny ostali v skrini…“

Pokračujeme do „babičkinej“ izby. Nie, nezomrela. Iba tu asi tri roky bývala a varovala vnučky. Druhá sa vydala a býva inde. Izba je prázdna. Až na kvetináč, ktorý sa sám presadil. Tu je mrazenie v chrbte asi najintenzívnejšie. Nie, nebojím sa. Na vine nie sú ani neexistujúce záclony. V celom byte nájdete iba jednu. Hádate správne. Vyparili sa. Skoro ako skriňa, ktorá údajne pokrývala jednu celú stenu. „Vyhodili sme ju. Jedného večera sa začala stavať „šrégom“. Dvere na nej sa otvárali a zatvárali samy od seba. Hrozný buchot. Nedalo sa tu spávať. A na zvyškoch, niektoré sme našli opäť pri kontajneri, sme našli fixkou popísané A-O. Alfa-Omega. Začiatok a koniec. Opantáva nás strach,“ zveruje sa hlava rodiny.
Samozrejme, nesedeli so založenými rukami. Dvere majú nové, kľúče len oni traja. Vyčíňanie tretej osoby v tomto smere vylučujú… Tak kto? Čo? A najmä prečo?
Jožko, kúp nám Coloniu!

Prvého „mága“ našli v časopise. Napísali mu list. Vypýtal si desaťtisíc, ktoré poslali na účet jeho sestry (!). Poslal im zakódovaný obraz a olej. Ním mali potrieť všetky kúty v byte. Keď však olej, schovávali ho pod vankúšom, i obraz sublimovali, povedal, že ich stíha trest Boží a vycúval z hry. Požiadali o pomoc kňazov. Pani je katolíčka, manžel s dcérou evanjelici. Obaja prišli, vysvätili dom. Nepomohlo. Katolícky farár si prizval na pomoc paniu, ktorá sa zaoberá vecami medzi nebom a zemou. Jej verdikt znel: duše mŕtvych. Pri hlavných vchodových dverách stojí jedna babka, v strede haly druhá a v kúte tretia. Dve sestry a ich mama.

„Prečo by mi vlastná babka robila zle?“ položí si pani otázku skôr pre seba.
Tejto teórii som v danej situácii náchylná veriť. Po prvé ma mrazí. Po druhé: otcovi vyleteli v práci z ruky kľúče spojené pevným špagátom a dopadli na zem usporiadané do trojuholníka. Po tretie: „bosorky“ sú priečne. Rodinka mi rozpráva, ako našli jedného dňa na stole lístok s oslovením: Jožko, prosím Ťa, kúp dve Colonie. Keď cédečká chorvátskej skupiny kúpili, odpísali: Jožko, ďakujeme Ti, budeme sa revanšovať.

„Odvtedy sa každý deň o desať šesť zapla veža v dcérinej izbe a začala hrať Colonia. Teraz je už asi týždeň pokoj,“ povie dcéra. Viac mi netreba. Sedím v kuchyni a revem na trojicu duchov: Baby, pustite mi tú Coloniu!

Bez bundy neodídem!

Nič. Ticho. Tak to teda nie! Sedíme v kuchyni. Dcéra sa odoberie do svojej izby, ktorá je zdevastovaná podobne ako spálňa, kúpeľňa i kuchyňa. Len nové veci žiaria novotou. Asistuje jej môj kolega. Cédečko je originál. Vloží ho do veže. No disc, vypíše. Po treťom neúspešnom pokuse letím za nimi. No disc. Veže síce občas haprujú, ale toto sa mi nepáči. Vložíme tam iné cédečko. Načíta ho. Dáme Coloniu. No disc, vypisuje dokola. Bosorky jedny! Horko-ťažko načíta Coloniu. Nový disk a vypisuje trinástu skladbu? Krvopotne ho nastavíme na jednotku. Hurá! Zvíťazili sme! Presúvame sa do kuchyne. Oko mi padne na vešiakovú stenu.
„Kde mám bundu?“ pýtam sa do luftu. Visí tam kolegova i hlavy rodiny. Baby majú požičané od susedy schované u nej. Moja bunda zmizla. Rodina je v šoku. Veď cudzím ešte nikdy nič… Otec sa chytá za hlavu, mladá sa modlí a prosí, aby ju vrátili. Prehľadáme celý byt, chodbu i okolie kontajnerov. Bez bundy neodídem! Zatnem sa a prosím mladú, aby mi doniesla obe cédečká Colonie. Viem, že trestný čin, ktorého sa dopúšťam, je vydieranie, ale inak sa nedá. Kým sa bunda nevráti, Coloniu z ruky nepustím. Pre istotu otvorím oba obaly. Cédečká sú fuč. Zúrim. Chcem sa napiť kávy, ktorú som nechala na stole. Chýbali z nej dva dúšky. Niekto ju dopil. No, fuj, že sa nehanbíte, fúrie! Dcéra s otcom špekulujú, kde ešte ponachádzali zmiznuté veci. Kolega chce fotografovať vonku. Odchádzajú. V kuchyni ostávame tri. Do hodiny duchov je ešte ďaleko. Asi desať večer. Čosi zašuchoce, dcéra vykukne z kuchyne.

„Poďte sa pozrieť!“ volá. Gauč je o dobrého pol metra odsunutý od steny. Vraciame sa do kuchyne. Opäť čosi zašramotí. Vyletíme von! Vracia sa otec. Vydýchneme si. Stojím tesne pri psom pelešteku.

„Aha!“ zakričia otec a dcéra súčasne. Ukazujú smerom ku mne. Moja bunda leží na psom koberčeku. Pre istotu si ju oblečiem. Je studená, akoby ju ušili z ľadu. A studená je i po dvoch hodinách, keď som si ju vyzliekla a opäť obliekla. No pekne!
Mimochodom, cédečká sa vrátili tesne po našom odchode. Samy od seba späť do obalov.

Kto bol pán v klobúku?

O vyčíňaní v panelákovom byte by sme mohli rozprávať hodiny. Veď od roku 1999 pretieklo toľko vody!

„Začalo sa to drobnosťami. Dcére chýbalo raz tričko, raz blúzka. Postupne to prišlo aj na naše osobné veci, neskôr na zariadenie bytu,“ hovorí otec.

Keď už človek nevie, kam z konopí, hľadá pomoc a korene neduhu. Tu prichádzajú do úvahy tri. Staršia dcéra, vydatá za muža s chorvátskymi predkami, bývala v prenajatom byte. Prenájom im skončil práve roku 1999 a chceli sa presťahovať k našej rodinke. Keďže vlastnili veľa bielej techniky, hlava rodiny povedala, že z priestorových dôvodov dcéru vezme, ale zaťa nie. Problém sa vyriešil. Mladí bývajú u babičky. Či však práve tento verdikt spustil harašenie duchov? Dosť veľa vecí ukazuje na dcéru. U nej predsa začali miznúť predmety, u nej sa to začalo. Môže za to fotografia a podľa nej namaľovaný obraz? Mladú odfotografovali v dlhom čiernom kabáte a klobúku. Vtedy ktosi poznamenal, že to neveští nič dobré. Neveštilo. Na jednej z prechádzok so psom stretli mama a dcéra pána v dlhom kabáte a klobúku. Začal ju lanáriť na dobre platenú prácu. Usúdili, že je podvodník a doma vizitku roztrhali. Pán sa však ešte niekoľko dní potuloval po činžiaku a jeho okolí. Čo chcel? Má okolo päťdesiatky. Presne ako muž podľa jednej z veštíc. Naoko kamarát, večer im robí zle. Bol to on? Ďalší otáznik – podľa zdokumentovaných príhod sa v tejto podobe zjavujú mimozemšťania… Prečo by však mimozemšťania bránili dievčine nájsť si prácu?

„Zakaždým, keď si niekde podám prihlášku, polovicu materiálov mi stratia,“ posťažuje sa a dodá: „už neraz sa mi stalo, že som pri hľadaní práce nedokázala vystúpiť z autobusu. Akoby ma držala neznáma sila. Museli ma vytlačiť.“
Prečo by mimozemšťanom prekážalo, že má domáca pani chuť na rybičky?
„Ryby nikdy domov nedonesiem. Len si na ne spomeniem, zrúti sa regál v obchode, hoci sa ho nedotknem. Vložím si do košíka rybičky, zaplatím pri pokladnici a začnem si ukladať nákup do tašky. Všetko tam je, ryby zmiznú. Dokonca nie sú ani nahodené na pokladničnom bloku.“

Prečo by mimozemšťania kradli dcére topánky?

„Bolo leto, vracali sme sa s dcérou z tržnice. Kráča medzi nami a nesie si v igelitke tenisky. Bezvetrie, slnko. Zrazu sa taška zdvihne a tenisky sú fuč,“ spomína otec.
Tak toto by zase ukazovalo na sci-fi v reáli. Čo keď niekto z rodiny podvedome otvára časopriestor a ukladá doň veci?

Patrix

Z archíva KPUFO

Pokial vite viacej o tomto prípade, môžete jej doplniť, napíšte na našú adresu. Ďakujeme.

Svedectvo pilota zo zeme

V zime 1979 podplukovník Žan-Pier Fartek slúžil ako pilot u stíhacieho letectva v Dijone. 9.12. o 9.15 spolu s manželkou videli neobvyklý objekt nad poľom. Diskovitý objekt s priemerom asi 20 m a hrúbkou asi 7 m visel vo výške okolo troch metrov. Podľa slov pilota a jeho manželky, pripomínal dva taniere spojené okrajmi. Žiadne iluminátory (osvetlenie) alebo oheň nebolo vidieť, iba matné kovové teleso. UFO bezhlučne plachtilo, inokedy poskakovalo akoby podľa toho, aby udržiavalo rovnováhu. V priebehu nejakej doby objekt začal oveľa rýchlejšie poskakovať, potom sa naklonil a odletel v prízemnej výške do diaľky, až sa skryl za horizontom. Po pozorovaní sa ukázalo, že ho videli aj mnohí susedia pilota.

Napriek tomu, že Fartek videl UFO zo zeme, 6 % pozorovaní dostala GEIPAN z palúb lietadiel :

3.3.1976 Klod Bosk, kurzista pilotného učilišťa stíhacieho letectva, dokončoval nočný tréningový let rovnako ako iný kurzisti. Odrazu Klod videl, že sa priamo po kurze spoza horizontu objavilo ohnivé teleso. Spočiatku si myslel, že niekto vypustil svetlicu, no to zavrhol. Vzlietol na výšku viacej ako 7 km, UFO začalo klesať, presunulo sa na stranu jeho lietadla. Oslepujúce svetlo zalialo kabínu. Rozmýšľajúc, že takéto stretnutie nie je bežné, Klod strhol riadenie, no v poslednom okamihu UFO zmenilo dráhu letu a prehnal sa vedľa pravého krídla. Nehľadiac na oslňujúce svetlo, pilot pochopil, že UFO nie je veľmi veľké – 1 až 2 metre v priemere. Za nim sa tiahol fosforeskujúci zelený pás. Radar nezistil UFO, no po pristátí sa zistilo, že druhý kurzisti videli prelet gule.

7.3.1977 okolo 21.00 lietadlo Mirage-IV sa vracal z večerného letu. Letel vo výške 9600 m. Pilot a navigátor spozorovali jasné svetlo z pravej strany. Na rovnakej výške sa pohybovalo UFO, veľmi rýchlo sa približovalo k lietadlu. Pilot sa spojil rádiom s dispečerom vojenského radaru a spýtal sa, čo za lietadlo ide na prepad. No na obrazovke radaru nebolo nič. Keď UFO priletel takmer na doraz, pilot zatočil ostrú zatáčku, no nepomohlo to. Objekt vykonal ešte krkolomnejší manéver a dostal sa mirážu za chvost, držal sa na vzdialenosti asi 1,5 km. Pilot urobil ešte jeden manéver a svietiace „niečo“ zaostalo. Napriek tomu, že na nebi nebolo nič vidieť, pilot pociťoval, že ho niekto sleduje. Povedal navigátorovi: „Uvidíš, že UFO sa vráti.“ A nemýlil sa. Ten istý alebo presne rovnaké UFO sa znova objavilo po pravej strane. Pokúšal sa odtrhnúť, pilot urobil takú zatáčku, že mu takmer oči vyliezli. Preťaženie pri manévre dosiahlo 6,5 g. UFO s ľahkosťou opakoval zatáčku a znova bol za chvostom. Koniec koncov ľahko predbehol miráž a skryl sa na nočnom nebi. Ufológovia skonštatovali, že UFO urobilo také manévre, že muselo prekročiť zvukovú bariéru. Na zemi však nikto nepočul rachot.

Pokračovanie nabudúce

Z časopisu Záhady a zaujímavosti – ZAZ – http://www.kpufo.cz/knihy/zaz.htm

Vedci disponujú zložitou počítačovou technikou, ktorou môžu urobiť dôkladné analýzy fotografií UFO. Preukázalo sa, že medzi množstvom snímok, ktoré sa nazhromaždili za roky pozorovaní, sú skutočné fotografie diskovitých korábov. Expertíza, vykonaná vedcami, vyvrátila všetky podozrenia. No mnohé snímky, ktoré sa zdali skutočné, takejto previerke nevyhoveli. Bolo zistené veľké množstvo falšovania s využitím makiet, trikových snímok. Na fotografiách boli aj prírodné úkazy, vtáky, balóny,…

V roku 1979 národných ufológov viedol mladý vedec Alen Esterl, ktorý zväčšil počet členov skupiny na desať. Špecialisti preštudovali hlásenia o neznámych javoch z pohľadu zákonov fyziky. Zaujímali sa aj o také javy, ako možnosť „státia“ objektov vo vzduchu bez vylučovania energie, ale aj možné príčiny nepravidelnosti v práci motorov áut pri objavení sa UFO. Alen Esterl osobne viedol skúmanie pristátia UFO 8.1.1981 v usadlosti Trans-an-Provans na juhovýchode Francúzska. Prišiel k záveru, že tento prípad nie je možné objasniť ničím, okrem pôsobenia nejakého vede neznámeho žiarenia z paluby neznámeho lietajúceho stroja.

Senzačné skúmanie Alena Esterla spôsobili nespokojnosť zo strany konzervatívnych vedcov riadiacich Centrum kozmického výskumu. Jeho skupinu „pritlačili“ na najcitlivejšom mieste – zablokovali financovanie. V roku 1983 Esterl prešiel na inú funkciu v CNES a na čelo skupiny sa postavil zástupca Žan Žak Velasko. Presnejšie, to, čo zostalo zo skupiny – spočiatku viedol Velasko iba pomocníka a sekretárku. V 1988 roku bola skupina rozpustená. Namiesto nej zorganizovali skupinu SEPRA (služba expertízy javov vstupujúcich do atmosféry) pod vedením Velasko, ale s inou zostavou. Mimo výskumu UFO sledovali satelity  ich časti, horiace v atmosfére.

Toto všetko však neudržalo Žan Žak Velaska od zvláštnych vyjadrení ohľadom UFO. Ešte v minulom storočí, možno povedať, oficiálne priznal, že UFO nie iba existujú, no ale majú mimozemský pôvod. Vo vzdušnom priestore Francúzska lietajú objekty, unikajúce pokusom kontroly štátnej a vojenskej moci. UFO využívajú technológiu, prevyšujúcu pozemskú. Nakoľko táto inteligencia je vyššia od našej, je spôsobilá zabezpečiť si nepolapiteľnosť. Myšlienka o mimozemskom pôvode UFO je tak samozrejme očividná.

Od roku 2000 sa SEPRA začala znova zaoberať výskumom UFO. V roku 2005 bola premenovaná na GEIPAN a viedol ju Žak Patene. Skupina zahŕňa 15 predstaviteľov armády, polície, civilného letectva a ďalších úradov. Skupina GEIPAN prijala okolo sto oznámení za rok a skúma najzaujímavejšie z nich. V 99 % prípadov sú svedkovia absolútne úprimný. Rozhodne niečo videli.

Pokračovanie nabudúce

Z časopisu Záhady a zaujímavosti – ZAZ – http://www.kpufo.cz/knihy/zaz.htm

I když se piktogramy v obilí široce vykládají a vysvětlují jako dílo mimozemšťanů, jde o dílo lidí, ovládajících ovšem novou technologii.

Pavel Polujan říká:

„Tento jev je důsledkem málo známého, zvláštního procesu, souvisícího s atmosférickou elektřinou. Je to něco jako bezhlučný blesk, jako při probití kondenzátoru, jehož jednou deskou je pole, pokryté milióny obilných stébel.

Mechanismus vzniku kruhů je prostý: pokud se půda ve tvaru kruhu nebo jiného tvaru  se náhle zahřeje na 100 stupňů C, tkáňový mok ve se stéblech u kořenů se dostane do varu, buňky rostlin popraskají, a tehdy ještě zahřátý vzduch postupuje vzhůru a chladný klesá bočně dolů – a tak obilí poléhá, jak je třeba.“

A pokračuje:

„V přírodních podmínkách se tento proces projevuje nenápadně, nikoli tajemnými kruhy. Ale podle toho, jak byl tento proces objeven a sledován, vznikla možnost jeho využití pro určité cíle. A je zřejmé, že současná technologie již toto umožňuje.

Zatímco v 80. letech minulého století převládaly na polích prosté kruhy, pak následovaly složitější obrazce, za kterými je zřejmý rozumný úmysl.“

Technologie je ovšem už zde – buď z družic nebo z vrtulníků lze obrazce kreslit mikrovlnnými paprsky. To není tak fantastické, jak se může zdát.

Pokud si dobře prohlédnete tisk 80. let, najdete články o zajímavých experimentech – o možnostech zvýšení výnosů obilovin cestou ozařování polí laserovými paprsky. Když se o vše začal zajímat Sovětský svaz, informace rychle zapadly. Je jasné, že za tím byla jiná technologie.

Kdo za vším stojí?

Když se podíváme na tajemné obrazce, vše vypadá skutečně jako poselství mimozemšťanů. Tečkou nad i bylo v roce 2001 tzv. „poselství z Chiboltonu“. To bylo vytvořeno ve smyslu jakési odpovědi na poselství jiným civilizacím, odeslané v roce 1974 z Areciba.

Podobně vypadala situace s loňským „poselstvím z Crabwoodu“. Pod obličejem mimozemšťana byl disk, na kterém bylo v kódu také zapsáno:  „Je mnoho bolesti, ale ještě je čas…“

Moji známí – specialisté na reklamu a novináři – se smáli: to vše je jen reklamní trik, za tím není nic mimozemského, jen lidská vychytralost a vypočítavost.
To jen lidé v zákulisí rozehrávají svou hru a vnucují lidem pohádky o mimozemšťanech.

Jen si představte, že by nějaká mezinárodní korporace předvedla šou na téma příchozích z vesmíru. Odhalí, že jsou s Nimi ve spojení a nové obrazce na polích to „potvrdí“. Akcie takové korporace vyletí nahoru a panika na burze způsobí řadu finančních pochodů.

Ale podobné aféry se objevují stále – jen vzpomeňte na zprávy o klonování, o sektě Clonaid, nabízející klonované děti. Představte si, že existují další tajemné sekty či sdružení, podnikající v těchto oblastech.

A vzpomeňte, jaký rozruch byl kolem fenoménu zmrzačeného dobytka, jehož znetvoření jakoby přímo ukazovalo na mimozemšťany. Nebo senzace kolem meteoritu se stopami mikroskopického života z Marsu?

Také kolem UFO se čas od času rozviřuje hladina veřejného mínění. Proč? Specialisté ví, že disková letadla mohou skutečně létat, princip je znám už 100 let a technologie je také dostupná. Ovšem čas od času se vždy při zmínce o létajících discích vše svede na mimozemšťany nebo na poblázněné ufology.

Je pravda, že takové senzace nemají dlouhého trvání, ale je třeba si uvědomit, že k získání rozhodujících pohybů na burze stačí 2 – 3 dny „světové senzace“.

Podívejme se na obilné piktogramy – právě ony to byly, které ukázaly a dostatečně zpopularizovaly nové, perspektivní obory vědy (např. fraktály).
Možná má být jejich smyslem i to, vytvořit takové zdání, že právě mimozemský rozum nám představí a zprostředkovává pokrok vědy. Takže již možná nejde jen o publikum, ale o to, aby i vědečtí experti uvěřili v mimozemský vliv.

Domnívám se, že je zde globální úmysl – vytvořit dlouhodobý obraz zdánlivé přítomnosti mimozemšťanů. To vše za cílem zajištění dlouhodobého úmyslu – aby se za pomoci „obrazu mimozemšťanů“ lidstvu vnutilo to, co někomu bude vyhovovat.“

Z ruských materiálů

       Po druhej svetovej vojne, kedy sa UFO začali častejšie zjavovať na nebi nad Francúzskom, hlásenia o záhadných zjaveniach na nebi skúmali vojenské vzdušné sily. V roku 1954 a1968 na najvyššej úrovni sa predkladali otázky o vytvorení oficiálnej skupiny na skúmanie UFO, no bez úspechu. V roku 1974 bolo prijaté riešenie zorganizovať oznamovanie od obyvateľstva francúzskej polícii. Vedenie polície dalo direktívy všetkým podriadeným zložkám, aby každé objavenie sa UFO bolo predmetom seriózneho skúmania. Polícia prišla na miesto objavenia sa UFO, hľadala svedkov a urobila potrebnú fotodokumentáciu, ak bolo treba laboratórne analýzy, stopy, odtlačky, hlásenia sa preverovali u špeciálnych služieb, či neboli vypustené balóny, rakety, prelety nízkoletiacich lietadiel, …

       V roku 1977 založil Klod Poer organizáciu GEIPAN a stal sa jej prvým riaditeľom. O dva roky vedúci predložil vytvorenie ufologickej skupiny pri Národnom centre kozmického výskumu a uistil sa, že bude mať plnú podporu armády, civilného letectva, meteorológov a polície. Táto iniciatíva bola podporovaná Inštitútom obranného výskumu. 1.5.1977 skupina dostala názov GEIPAN – skupina pre výskum neznámych aerokozmických javov a oficiálne začala pracovať. 

       Štúdiom 678 hlásení o UFO za rok 1977 a 1978 sa ukázalo, že 38 % z nich nie je možné objasniť. Bolo zistených 11 pristáti UFO. Iba jedno dostalo prijateľné pozemské vysvetlenie. Ostatných 10 vyzerá jednoducho nevysvetliteľných. Vedci prišli k záveru, že ľudia videli nejaké materiálne javy – najskôr lietajúce zariadenia, ktorých princíp pohybu je neznámy.
      
       Pokračovanie nabudúce
      
       Z časopisu Záhady a zaujímavosti – ZAZ – http://www.kpufo.cz/knihy/zaz.htm

 V několika posledních měsících došlo k nárůstu zájmu veřejnosti o kondenzační stopy za letadly, zkresleně interpretované jako tzv. „chemtrails“ (viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Chemtrail).

Vzhledem k tomu, že již i jedna soukromá celoplošná televize v ČR nedávno odvysílala neobjektivní reportáž na toto téma, a že i některé ze státních orgánů vznesly dotaz na názor meteorologických institucí na „chemtrails“, považujeme za nutné se k tomuto tématu vyjádřit formou tiskového prohlášení.

Cílem tohoto prohlášení není polemizovat se zastánci „chemtrails“ ale poskytnout veřejnosti a sdělovacím prostředkům vyjádření k jevům označovaným jako „chemtrails“ – kondenzačním stopám za letadly – z úst odborníků, meteorologů a fyziků.

Kondenzační stopy za letadly (anglicky contrails neboli condensation trails) jsou běžným jevem, pozorovaným již od počátku leteckého provozu v dnešních standardních letových hladinách, přibližně mezi 8 až 12 kilometry nad hladinou moře. S růstem intenzity leteckého provozu roste i celkové množství kondenzačních stop, a tedy i frekvence jejich pozorování. Kondenzační stopy mohou mít velmi rozmanitý vzhled a dobu trvání v závislosti na meteorologických podmínkách v oblasti letové hladiny. Je to právě hrubá neznalost těchto vlivů na vzhled kondenzačních stop, která vede „znalce chemtrails“ k pokusům o různá alternativní, většinou „konspirační“ a z pohledu odborníků naprosto scestná vysvětlení. Je s podivem, jak úspěšně se těmto nesmyslům daří ovlivňovat část populace. Bohužel se zde projevuje tendence mnohých uvěřit snáze „tajemnu“ a nikoliv racionálnímu vysvětlení.

Kondenzační stopy mohou vznikat na bezoblačném nebi jako přirozený důsledek promíchávání chladného vzduchu s horkými produkty spalování kerosínu. Chemické složení plynných a pevných složek těchto leteckých emisí i jejich působení na okolní vzduch je známo. Na přirozených i dodaných částicích vznikají nejprve drobné vodní kapky, které rychle mrznou na ledové krystalky vytvářející kondenzační stopu. Na vzhled a dobu trvání kondenzačních stop mají vliv především vlhkost a teplota okolního prostředí. Pokud je okolní vzduch příliš suchý nebo teplý, kondenzační stopa nevznikne nebo mizí krátce po průletu letadla. Pokud naopak okolní prostředí obsahuje dostatečné množství vodní páry, původně drobné ledové krystalky dále rostou, a tím stopu ještě více zviditelňují. O dalším vzhledu stopy rozhodují i vertikální pohyby vzduchu. Pokud se v místě stopy vyskytují sestupné pohyby, dochází rychleji k jejímu rozpouštění. Právě velká horizontální proměnlivost vertikálních pohybů při rozvlněné atmosféře má na svědomí „mizení“ nepravidelných úseků kondenzačních stop, podobně jako je tomu u přirozené oblačnosti. Turbulence proudění pak způsobuje různé deformace stop, tvorbu různých vln či „kliček“, apod. Pokud je stopa stabilnější, může být prouděním vzduchu přenesena na značné vzdálenosti.

V extrémním případě se stopy mohou rozšířit natolik, až se zcela propojí a vytvoří tak souvislou vrstvu připomínající běžné ledové oblaky ‐ cirry. Často se stopy hojně tvoří právě při výskytu přirozených cirrů, od nichž je pak již téměř nelze odlišit. O vzhledu stopy rozhoduje i nasvícení Sluncem. Podobně jako jiná přirozená oblačnost i kondenzační stopa může někdy vypadat světle, jindy tmavě, a může rovněž vrhat stíny na níže ležící řídké vrstvy vysoké nebo střední oblačnosti.

Jako jedním z „důkazů chemtrails“, majících souvislost s meteorologií, je často argumentováno i různými pokusy o umělé zásahy do počasí, které probíhají v některých oblastech světa. Podobné akce či experimenty však využívají jiné technické prostředky než civilní dopravní letadla a s kondenzačními stopami za letadly je nelze v žádném případě zaměňovat. Navíc oblasti, kde se tak děje, jsou mimo území ČR, které je pro podobné experimenty klimatologicky zcela nevhodné.

Závěrem nezbývá než apelovat na zdravý rozum a v kondenzačních stopách nehledat, co tam není.

Český hydrometeorologický ústav, Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR, Katedra meteorologie a ochrany prostředí Matematicko‐fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Česká meteorologická společnost

Pan Dominik Vaněk, traktorista Státního statku v Holicích, ihned zastavil, aby si podivný předmět prohlédl, ale sotva jej vzal do ruky, ošklivě se popálil. Po vychladnutí tělesa jej však uschoval a poskytl jej vědcům k prozkoumání.

Šlo o malý kovový předmět, zjevně umělého původu. Měřil pouhé 3 – 4 cm, vážil 0,17 kg. Jeho černá barva svědčila o intenzívním ohřevu, kterým těleso během průletu atmosférou prošlo. Jeho rovnoměrně od sebe vzdálené cípy vyvolávaly domněnku, že šlo původně o dvě tělesa, které mezi sebou držely nějaký další předmět a při průchodu hustými vrstvami atmosféry se v důsledku vysoké teploty spojily.

Vědci pochopitelně pátrali i po dalších případných úlomcích, neboť se předpokládalo, že pokud šlo o zbytek družice nebo nosné rakety, muselo by být úlomků více. Ty se však nikdy nenašly. Ani jihozápadní směr, odkud těleso přilétlo, nevysvětlilo plně původ předmětu.

Také složení předmětu přineslo překvapení – zatímco součásti v družicích a raketách předpokládají speciální slitiny, neznámý předmět obsahoval hlavně železo a pak desítky dalších stopových prvků. Rozhodně se však nejednalo o vysoce legovanou ocel.

Naprostým překvapením však byla vysoká tvrdost tělesa. Při vrtání zkušebního otvoru do hloubky 10 mm se vidiový vrták, který se svou tvrdostí blíží diamantu, několikrát otupil.

Vědce udivila i skutečnost, že pravděpodobnost dopadu umělého kosmického tělesa na jihozápadní Slovensko byla asi 1:10.000. Je třeba si uvědomit – bylo teprve 6 let od startu první družice, pouhé dva roky po startu prvního kosmonauta. Kosmických těles se na oběžné dráze nepohybovalo tolik, jako dnes. Do té doby se také nestalo, aby úlomek kosmické techniky dopadl vedle člověka.

Původ předmětu se již zřejmě nepodařilo odhalit, alespoň dobový tisk již o případu nic nesdělil. Je to pochopitelné. Odhalit původ mohly jen tehdejší kosmické velmoci – konstruktéři v SSSR a USA. A ti své tajemství tehdy neodhalovaly jen tak někomu. Přesto těleso přineslo mnohé otazníky a udivilo vědce v ČSSR, v zemi, která v té době rozhodně nepatřila k technologicky zaostalým.

Z archivu KPUFO.SK

       Koncom marca 2007 sa uskutočnila udalosť, ktorú očakávali ufológovia celého sveta . Na webe francúzskeho národného strediska kozmického prieskumu (CNES) sa objavila prvá porcia odtajených materiálov. Takmer 30 rokov ich zhromažďovala štátna služba pre výskum UFO – GEIPAN tak sa nazýva „Skupina pre informáciu a výskum neznámych aerokozmických objektov, spolupracujúca s vojskom, políciou a špeciálnymi službami. 

       V archíve sú prijaté hlásenia od vojakov, polície a špeciálnych služieb. To je naozaj svetová premiéra – povedal Žak Patene, predstaviteľ CNES. Ani jedna krajina sa k tomu neodhodlala. V USA napríklad je možné získať prístup iba k časti archívov UFO. A to iba od prípadu k prípadu. My sme naproti tomu predložili slobodný prístup každému ku všetkej informácii, ktorú máme k dispozícii. 

       „My demonštrujeme, že nič neskrývame, okrem správ, ktoré zasahujú do života občanov. Vo väčšine odtajnených dokumentov sú mená svedkov vyčiarknuté.“

       V archívoch GEIPAN je zhromaždených 1600 zväzkov, obsahujúcich informáciu o približne 6 000 prípadov objavenia sa UFO. Objem materiálov je ohromný – okolo 100 tisíc strán formátu A4. A 28% prípadov z tohto objemu je neobjasnených. Zatiaľ špecialisti GEIPAN sprístupnili 400 zväzkov (do konca marca 2007), ale do konca roku 2007 chcú sprístupniť všetky informácie.
      
       Pokračovanie nabudúce
      
       Z časopisu Záhady a zaujímavosti – ZAZ – http://www.kpufo.cz/knihy/zaz.htm

Známý německý historik Reiner Karlsch v knize „Hitlerova bomba“ dokazuje, že 3. března 1945 nacističtí odborníci za dozoru SS provedli u Ordrufu na ostrově Rügen (Rujana) tajný výbuch atomové bomby, obsahující 5 kg plutonia. Za „pokusné králíky” esesákům sloužilo 700 sovětských vojenských zajatců, přivezených z nejbližšího koncentráku. Všichni zahynuli.

  První centrifugu (zařízení pro obohacení uranu, jímž se plní atomové bomby) postavil Hitlerovi již v r. 1942 Erich Bagge. Ale potom se mu nedařilo – v r. 1943 norský závod na výrobu „těžké vody” (nutné pro jaderný výzkum) zneškodnili partyzáni, příštím rokem byli tři jaderní fyzikové zatčeni a projekt „Zázračná zbraň” byl svěřen Himmlerovi.

  „Předložil jsem dokumenty, které jasně ukazují, že se dostala Třetí říše k výrobě atomové bomby mnohem dřív, než bylo donedávna známo,” sdělil v tiskovém rozhovoru R. Karlsch. „Skupina vědců dosáhla v podstatě výsledků, které Hitler potřeboval. Ovšem tehdejší atomová bomba nedosahovala síly současných. Pouze uvnitř bylo plutonium, kolem byla obyčejná výbušnina. Německo chtělo svržením dvou bomb zastavit postup sovětských vojsk na Berlín. První zkouška atomové bomby byla provedena na podzim r. 1944 na ostrově Rügen, druhá v Turinsku.”

  „V roce 1942 bylo Německo považováno za vlastníka nejdokonalejší atomové techniky na světě,” říká Karlsch. „Získávalo uran z dolů okupované Francie. Naštěstí Hitler zpočátku nepřidával atomové bombě velký význam. Až koncem r. 1943 dal příkaz zvýšit finanční částku na projekt .Zázračná zbraň’, když už bylo pozdě, nebyl čas na obohacení potřebného množství uranové nálože do bomby. Hitler, zdrcený neúspěchy na frontě, začal štědře rozdávat peníze na výrobu nových zbraní. Proto se objevily na konci války balistické střely V 2 a reaktivní letadla.”

  Karlsch je přesvědčen, že se podařilo rozvědce SSSR získat výsledky nacistických atomových výzkumů. Právě tato skutečnost, podle jeho mínění, vysvětluje, že v Ordrufu byla vybudována vojenská základna s tajnými laboratořemi, která se udržela do r. 1944. Karlsch soudí, že sovětský průzkumník vnikl do prostoru výzkumu a díky tomu Kreml získal zprávu o německých jaderných zkouškách v březnu 1945. Po kapitulaci Německa byl do Ordrufu vyslán zástupce akademika Kurčatova, fyzik Georgij Fljorov. V archivech Zvláštní služby NDR našel Karlsch protokol z roku 1960 o výslechu G. Ründhagela, který v minulosti pracoval v obsluze vědecké skupiny SS. Vyslýchaný sdělil, že esesáci byli v povznesené náladě a netajili před obsluhou, že v trezoru SS jsou schované dvě „zázračné zbraně”, které pomohou Německu vyhrát válku.

„Dnes už nejsou naživu svědci, kteří by mohli vypovídat,” lituje anglický odborník, autor knihy Třetí říše ve vědě J. Laffner. „Kurt Dübner, který řídil výzkum, zemřel v r. 1964, ostatní fyzikové a jaderní odborníci odjeli do USA. Zachovaly se pouze záznamy Goebbelsových dubnových rozhlasových vystoupení. Goebbels opakuje, že Německo nemá daleko k výrobě „zázračné bomby”, kterou zničí Sovětský svaz.
  Většina odborníků v oboru jaderné fyziky se shoduje v tom, že z dnešního hlediska se podařilo Hitlerovým vědcům vyrobit spíš „špinavou” bombu než skutečnou atomovou. Náboj byl schopen zabít všechno živé v okruhu 500 metrů a zamořit okolní území, ale účinku amerického výbuchu v Hirošimě nedosahoval.
  Jak stoupenci, tak odpůrci verze „Hitlerovy atomové bomby” se shodují v jednom: Německo mohlo vyrobit atomovou bombu. Naštěstí ji na konci války nestačilo použít. 

Georgij Zotor (ruský týdeník Argumenty i fakty, kráceno)

Slovanská vzájemnost č. 133, červen 2010

Pozn. red.:  Problém tejto hypotézy je len v niekoľko maličkostiach – predovšetkým nieje známo zariadení, kde by nacistické Nemecko toľko plutónia ziskalo. Atómový reaktor, schopný výroby takého množstva Pu Nemecko nemalo.  

Ďalej – pokial by došlo k atómovej explózii, štěpením plutónia by zostali pozostatky – radioaktivně a nestabilné prvky zo stredu Mendelejevovy tabulky prvkov – stroncium, xenon, baryum, apod. Len rozptýlením 5 kg plutónia by sa stala oblast dlhodobo neobývatelnou. Už len 2 molekuly Pu sú smrtelné. Naviac by po plutóniu zostala dohodobá stopa v prírode. A ta tu nieje. Celá hypotéza stojí tak na vode.

Vznikne-li vo Vašej blízkosti agrosymbol, podajte nám o tom spravu alebo sami urobte prieskum. Ďakujeme.

Pokial sa stretnete s agrosymbolom, napište nám alebo  prostredníctvom on-line dotazníka na adrese : http://www.kpufo.cz/codelat/cc.htm.

Bývate-li v blízkosti, pokúste sa sami previsť prieskum.

Pre skúmanie je stežejné, zda je obrazec padelaný alebo nie. To se dá zistiť len pomocou skúmania rosztlinnej tkáne.

Pokial budete robiť prieskum, je nutné odobrať 10 cm stebla s kolískom v strede – podľa tohto návodu : http://www.kpufo.cz/oblasti/agr/cc/ccweb/metodika.htm 

Stránky s kompletným prehladom problematiky viz : http://www.kpufo.cz/oblasti/agr/cc/ccweb/index.htm

Sústredte všetky spravy o týchto nálezoch, výstrižky z novín, poznatky z vlastneho prieskuma, návštěv, fotografie, atd. Ďakujeme všetkým bádatelom, ktorí sa na prieskumech podielajú.
 
Návod a tiskopis k prieskumu: http://www.kpufo.cz/oblasti/agr/cc/ccweb/navod.htm http://www.kpufo.cz/oblasti/agr/cc/ccweb/tiskopis.pdf

Prehľad nálezov : http://www.kpufo.cz/oblasti/agr/agro.htm

Prehľad nálezov v SR – http://www.kpufo.cz/oblasti/agr/cc/cc_cizi/tab_sr.htm

Možete-li naše data opraviť, upresniť, poskytnúť fotografie, nákresy k jednotlivým nálezom, urobte to! Veľmi nám tým pomožete !

Klub psychotroniky a UFO

Odkazy :

Skupina na Facebooku : “Obdivujeme nádherné obrazce v obilí”

Adresa: http://www.facebook.com/group.php?gid=111470962736&ref=mf

Je s podivem, že valná většina zpoplatněných článků je převzata z jiných zdrojů a tak při troše šikovnosti lze tyto články rychle nalézt jinde.

Transformace… Jak se projevuje?

Ústředním tématem těchto stránek je tzv. „transformace“. Není to v podstatě nic nového. Jde o stokrát omleté téma konce světa a údajného přechodu na novou kvalitu života, tedy v podstatě nové chiliastické učení, spojené s přelomem tisíciletí. Je to proces, který se neomezuje na jediný okamžik nebo rok, ale J. Mašek své čtenáře drží ve stálém napětí už několik let.

V jeho pojetí je „transformace“ v podstatě totéž, co bylo v chiliastickém hnutí vždy, je to jen oděno do nového, technického a současného hávu. Přitom se ovšem nevyhýbá ani osvědčeným starým tradicím.

Konec tohoto světa bude údajně spojen s různými vlivy a těžko lze vysledovat jedinou příčinu.

Může to být např. přílet Nibiru – obávané 12. planety Sumerů, tajemného tělesa s oběžnou dobou 3600 let a protáhlou drahou, obývané sumerskými bohy Anunaki… nebo to bude konec dalšího cyklu mayského kalendáře, vypočteného na rok 2012. To bude spojeno s přepólováním magnetického pole Země.

Protože se tato událost blíží, projevuje se to různými způsoby, které může pozorovat každý čtenář.

Jsou to zejména katastrofy a nehody. Ty tvoří v podstatě páteř obsahu Osudu.
Hoří kamióny, domy, lokomotivy – proč tomu tak je, ví jen J. Mašek. Vytvořil proto celý cyklus „Hoří, má panenko! Lokomotivy, autobusy, letadla… výčet některých nehod a katastrof spojených přímo s přepólováním…“ (2) Že by za takovými nehodami byla docela obyčejná náhoda? Na něco takového se neopovažujte ani pomyslet !

„Kdo to kdy slyšel či viděl hořet elektrický sporák…?“ diví se J. Mašek. A co takhle se optat hasičů? Ti už viděli hořet věcí … J Ale „hasiči a specialisté pořád melou své pohádky o technických závadách, brzy jim nikdo nebude věřit.“ (3). Ano, ze čtenářů Osudu jim věří už jen málokdo.

Pokud spadne letadlo, nebo má potíže, může za to samozřejmě také „transformace“. Na její nebezpečí v letadlech upozornil dokonce J. Mašek České aerolinie. Tam se samozřejmě museli dobře pobavit, neboť co si myslet o doporučení, kdy „v den, kdy dojde náhle ke katastrofám více jak dvou či tří letadel naráz, je třeba okamžitě vydat zákaz startů dalších letadel. Vše souvisí také s denní či noční hodinou, (v období leden – březen) jsou krizové  zejména vzlety a přistání kolem 10.30-12.30 seč a 21-23 seč.“ (4) Pan Mašek ovšem mohl poradit, jak zamezit přistání letadla v uvedených hodinách.  ¨

Proč se tak děje ? Zde je vysvětlení :

„Syntetické materiály mění pod vlivem fotonů molekulovou strukturu a propouštějí vedené kapaliny (elektřinu, apod.) To je příčinou toho, proč mnozí kolem 14. hodiny cítíte benzín i ve svých vozech. Pokud se pak dostanou do kontaktu s něčím hořlavým, je zle. Většinou se požáry zatím objevují v místech kumulace velkých energií (ať již lidských), nebo zejména dalších (dálnice, kamiony s velkým počtem stejného druhu zboží atd.)“ (5). Sice není jasné, jak může elektřina prosakovat, ale zřejmě je to v pojetí Osudu nějaký zvláštní druh kapaliny…

Nelze nepřiznat, že sázka na katastrofy jako důkaz „transformace“ byla velmi vychytralým tahem. Různé havárie, ať už z jakéhokoliv důvodu, zde byly a samozřejmě, že budou i nadále. „Důkazů“ transformace je tedy nepřeberné množství a budou se dít stále. Ještě se nestalo, že by nějaká havárie letadla byla uznána na Osudu jako přirozená, tedy – aby se zde potvrdila oficiální verze.

Fotony

Čímž se dostáváme k pravidelným „fotonovým předpovědím“. Zde je předpověď na červen 2009.

Fotonová předpověď na červen? Bude ještě hůř, než v květnu! (6)

Den  – Stupeň
1        6.93
4        7.24
6        7.55
8        7.77
12      8.32
14      8.47
16      8.21
19      8.03
23      8.01
25      7.95
28      7.87
30      7.73

Pokud hledáte v druhém sloupečku jednotky, máte smůlu. Hodnoty vám musí stačit. Někteří čtenáři byli z těchto čísel zděšeni.

Třeba Petr P. předpověď zhodnotil vskutku vyčerpávajícím způsobem : „Jen pro inspiraci bych rád uvedl, že tato progrese v růstu intenzity vf hvězdných infuzí působí v morfogenetickém poli jedince něco jako kompresi či nárůst “tlaku” a má za následek v případě neschopnosti tyto infuze integrovat, že inkarnované Vědomí opouští takto přehuštěné prostředí. Takže buďte prosím všichni opatrní a mějte se.“ Uffff …

Hodnoty toku fotonů dodává jakýsi Kirael ze stránek (7) (- srovnej s bájnou Sirael, kterou pro filmového Rudolfa II. vytvořil z měsíčních paprsků magistr Kelly ve filmu Císařův pekař. Můžeme vidět, že je zde přímo fantastická souvislost!)

„Fotony“ mají samozřejmě vliv i na lidi. Buďte ujištěni, že za každý váš neduh mohou procesy transformace. J. Mašek varuje, že on pociťuje „zvláštní pocity vnitřní zimy, okamžiky v trvání řádově desítky minut (čtenář tak může obdivovat pozoruhodné vnímání časových „okamžiků“) kdy vnímám obrovský chlad a není možné se zahřát.  Dále je to “obrovská únava… kdy jsem schopen usnout ve stoje. Poslední dny to bylo někdy kolem poledne.“ (8)

Jeden čtenář zažívá skutečná muka: „Dnes to je cítit ty vzrůstající fotony… zase od levé  půlky hlavy bolest, levé oko, brnění nohy taky levé, trochu i vibrace v rukou. Stejný jako v květnu, když to bylo na maximu…..”  (9) Další kritická doba „kolem šesté (…) se cosi opírá do magnetického štítu Země.“

Opět je to velmi šikovný tah – málokdo je dnes úplně zdravý a únava se nevyhýbá nikomu. Proč to nesvést na fotony či transformaci? Je to něco nového, než si přiznat normální únavu nebo zdravotní potíže. Lidé se také rádi pozorují a sugesce bezesporu rovněž vykoná své. Nepociťujete právě nyní pálení očí? Zvláště pravého? Slzíte? Mrkáte často? Stačí si oči pořádně promnout a bude lépe … Kolik z vás si nyní protřelo oči? Vidíte, je to tak snadné…

A tak váha Maškových vysvětlení opět stoupá. A dále, jak čtenáři Osudu stárnou, přibývá různých potíží. A to je opět důkaz blížící se nové Apokalypsy, sílící transformace, přibližující se Nibiru, zvyšujících se hodnot fotonů …  (příznivec si může vybrat dle libosti). A tak pořád dokola.

Konspirace

Jakmile někdo sdělí něco, co by mohlo byť jen korespondovat s názory na Osudu, ihned mu hrozí smrtelné nebezpečí. A to bez ohledu na to, že tyto „strašlivě nebezpečné názory“ se publikují naprosto volně:

„Jak víte, vyjádřil jsem díky tomu již před časem své obavy, že na prezidenta Klause může být spáchán atentát. Může se jednat o dopravní nehodu, nebo třeba srdeční záležitost. Nyní své obavy rozšiřuji i na Petra Hájka, varování Klausovi může přijít možná přes problém právě jeho a jemu.“ (10) Pan Mašek si však ihned ví rady: „Znovu prosím všechny ty, kteří dokáží energeticky pracovat s událostmi, aby se postarali o jejich bezpečnost a vytvořili jim krytí světelných sil.“ (11) Opět velmi důmyslná metoda: Pokud by se „cokoli“ s oběma osobnostmi stalo (třeba by onemocněli rýmou), byl by to důkaz „atentátu“. Pokud se nic nestane, je to opět zásluha „světelných sil“, aktivizovaných Maškem k jejich ochraně. Jak geniální!

Ačkoliv se to důkazy „transformace“ a blížících se závažných událostí na stránkách Osudu jen hemží, věda to vše ignoruje, ba dokonce utajuje. Vše, co se na světě stane, je důkazem tajného celosvětového spiknutí lóží, spolků, celosvětové vlády.

Je zajímavé, že důkazy konspirace a utajování se dokládají … normálně přístupnými a široce publikovanými zprávami z tisku a internetu.

Také zde je v podstatě nevyčerpatelný zdroj inspirace. Politické manipulace jsou dnes na denním pořádku, podle zájmu těch či oněch politických sil. Běžně je může odhalit každý z nás, nebo se tak stane časem i oficiálně. Pokud se to však předem odhalí na Osudu (nebo se pouze předpoví, že tomu tak je nebo bude), úspěch je zaručen.

Chemtrails

Důkazem celosvětového spiknutí, politiků, vědců, vojenských a průmyslových kruhů je tzv. chemtrails. Je to skutečný evergreen na stránkách  Osudu.

Pásy za letadly, známé už od dob druhé světové války se náhle staly tajuplným práškováním jakýchsi chemikálií, jež mají řadu úkolů:

- biologická zbraň
- v podstatě očkování populace celé planety
- ochránit před globálním oteplováním nebo před kosmickým zářením…¨

- atd.

Zde se podařilo mobilizovat celé šiky čtenářů, kteří posílají takové množství fotografií, až to musel Mašek zastavit. (12)

„Chemtrailsy byl soudě podle příznaků velmi pravděpodobně postižen i známý český herec známý svou výbornou fyzickou kondicí Pavel Nový. Dostal nejprve zápal plic, později po léčbě zánět mozkových blan a leží v kritickém stavu na ARO příbramské nemocnice.“ Pokud byste se chtěli pídit po důkazu, že za tímto onemocněním skutečně je chemtrails, budete okamžitě označeni za skeptiky a zaprodance světových spiklenců. J. Mašek se dále ptá: „Začnou nyní lidé umírat na záhadné práškování po tisících?“ (13) I když 2 roky se nikde po tisících neumírá, J. Maškovi nebo čtenářům to vůbec nevadí.

Pravou lahůdku v oblasti chemtrails přinesla fotografie „práškujícího letounu“ (14), což byl americký bombardér B-47 z 50-60. let (tedy už dávno vyřazený) při zkráceném startu za pomoci přídavných raket. Že by se nikdo nenašel, kdo by J. Maškovi poradil, aby se neblamoval?

Jsou ale i další meteorologické fenomény, jako třeba červánky, které lze využít pro své cíle:

„Vždy, když nebe zřejmě vlivem prudkého fotonového záření  a okamžitého posypu chemtrailsy zreaguje a zbarví do ruda, musí přijít mainstream a věda s tzv. oficiálním vysvětlením. (např. saharský písek) … Podle starého indiánského proroctví, pokud se začne objevovat rudé nebe, je konec lidí již blízko.“ (15)

Co dodat …

Čtenáři a příznivci

Někteří čtenáři J. Maška bezmezně milují. J. Mašek totiž umí poradit prakticky ve všem, třeba jak doma řešit vytápění, nebo zda letět na dovolenou. Kromě toho i věští: „Zatím nemám důvod měnit své proroctví, že opravdu nepříjemná léta přijdou až v letech 2014 a výše.“ (16) Je zajímavé, že dosud nikdo z čtenářů tato předchozí „proroctví“ nevyhodnotil. Proč taky …

„Otevřený dopis čtenářům OSUD.CZ“ (17) vyvolal proto u některých pravé záchvaty nepříčetnosti. Ta tam byla veškerá láska k bližnímu. Tak jsme se mohli dozvědět, že kritici Osudu jsou “pomatenci a blázni“, „otravují jiné lidi se svojí demagogií,“ a jsou dokonce „placená protilidová pakáž,“ „lidské prostitutky, které se někým nechají uplatit a potom dělají tuhle špinavou práci,“ „jednají jako konfidenti” a jsou „placeni z našich daní…” Kromě toho z J. Maška „aktivně vysávají energii…“ (z diskuse)

Uvnitř této zvláštní internetové společnosti se proto také nijaká kritika nepřijímá. Jen zřídka byly slyšet hlasy, že by bylo potřeba vyslechnout i jiné názory. Nesouhlasící jedinci předplatitelské obce, kteří si Osudu patřičně „neváží“, obdrží nejprve zákaz psát do diskusí, případně je jim vrácen zbytek předplatného a tedy zakázán přístup. Přátelé Světla (jak si říkají) v diskusích okřikují každého, kdo souhlasně nekývá, slovy např.: „Sklapni. Nepřináleží Ti vyjadřovat se k zásluhám a pravdám Jirky…“ (10.06.2009)

Na stránkách tak občas uvádí názory čtenářů, které jsou plné přání, aby J. Mašek na sebe dával pozor, opatroval se atd., neboť ti, kteří tak „odvážně“ poukazují na tu všechnu konspiraci atd., jsou v neustálém ohrožení – budou okamžitě ponižováni, zesměšňováni a dokonce likvidováni…

Závěr

Techniky vzniku podobných učení a příznivců jsou dávno známé.

Vytvoří se systém určitých myšlenek, samozřejmě závažného, varujícího obsahu, které se zahalí do tajemného hávu. Zkombinují se s problémy a jevy, které jsou dávno známé, aby se lidé měli čeho zachytit. Pak už se fantazii meze nekladou. Kritici jsou upozorňováni na to, že „ono na TOM NĚCO je…“, „v NĚČEM má pravdu…“ atd. Ovšem komplex názorů už není pro každého. Nejlepší je sdělit, že určité věci zde jsou, ale „vidí“, „vnímají“ a „chápou“ je jen vyvolení. K tomu musí být určité schopnosti, pravá „duchovní“ vyspělost. To dává příznivcům pocit jejich výlučnosti a výjimečnosti. Nezáleží na tom, co umí, jak jsou vzdělaní, naopak, věda je nepřítelem číslo jedna. Kritici jsou hlupáci, kteří nedorostli k takovým výšinám vědění. ¨

Zvěstovatel tohoto učení je neomylný guru, radící i věštící. Je neustále pronásledovaný a tak musí být chráněn davy příznivců vlastními těly.

A tak věta Jana Kolára na adresu J. Maška: „Obavam sa, aby o par rokov nevznikla okolo neho nejaka sekta,“ (18), není vůbec od věci. I když lze pochybovat o tom, že toto byl pravý záměr zakladatele Osudu, při dosavadním vedení a řízení těchto stránek a probíhajících společenských podmínkách a procesech došlo ke vzniku této zvláštní struktury. Je pouze na osobní odpovědnosti zakladatele, a na těch čtenářích Osudu, kteří na něm v dobré víře hledají poučení, zda budou schopni zamezit patologickým tendencím, (které se samozřejmě nevyhýbají žádnému společenství lidí), nebo zda jim takový stav vyhovuje a budou na něm dále stavět, podporovat a rozvíjet jej.

(1) -jmm-, Osud.CZ, http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=1, 10.7.2002
(2) Osud. CZ, http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=7748, 16.07.2008
(3) Osud.CZ, http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=8539, 23.01.2009
(4) Osud.CZ, http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=8697, 28.02.2009
(5) Osud.CZ, http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=7748, 16.07.2008
(6) Osud.CZ, 01.06.2009
(7) http://www.kirael.com
(8) Osud.CZ, http://osud.cz/cs/clanek.php?id=8643, 16.02.2009
(9) Osud.CZ, 10.06.2009
(10) Osud.Cz, 10.06.2009
(11) Osud.Cz, 10.06.2009
(12) Osud.CZ, 05.06.2009
(13) Osud.CZ, http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=6385, 23.09.2007).
(14) Osud.CZ,  http://www.osud.cz/cs/img_clanek/2758_TS_chemtrails_plane_093afx-small.jpg) – http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=6378 – 21.09.2007
(15)  Osud.CZ, http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=8867  07.04.2009
(16) Osud.CZ, http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=8879, 05.06.2009
(17) Šafařík, L.: OTEVŘENÝ DOPIS čtenářům OSUD.CZ.  http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2009060601, 06.06.2009
(18) Kolár, J.: Čo je to skutočná duchovnosť alebo pozor na šarlatánov. http://jankolar.blog.sme.sk/c/185437/Co-je-to-skutocna-duchovnost-alebo-pozor-na-sarlatanov.html

Stretnutie nevídanej úprimnosti

Koncom marca 2007 sa uskutočnila udalosť, ktorú očakávali ufológovia celého sveta . Na webe francúzskeho národného strediska kozmického prieskumu (CNES) sa objavila prvá porcia odtajených materiálov. Takmer 30 rokov ich zhromažďovala štátna služba pre výskum UFO – GEIPAN tak sa nazýva „Skupina pre informáciu a výskum neznámych aerokozmických objektov, spolupracujúca s vojskom, políciou a špeciálnymi službami.

V archíve sú prijaté hlásenia od vojakov, polície a špeciálnych služieb. To je naozaj svetová premiéra – povedal Žak Patene, predstaviteľ CNES. Ani jedna krajina sa k tomu neodhodlala. V USA napríklad je možné získať prístup iba k časti archívov UFO. A to iba od prípadu k prípadu. My sme naproti tomu predložili slobodný prístup každému ku všetkej informácii, ktorú máme k dispozícii.

„My demonštrujeme, že nič neskrývame, okrem správ, ktoré zasahujú do života občanov. Vo väčšine odtajnených dokumentov sú mená svedkov vyčiarknuté.“

V archívoch GEIPAN je zhromaždených 1600 zväzkov, obsahujúcich informáciu o približne 6 000 prípadov objavenia sa UFO. Objem materiálov je ohromný – okolo 100 tisíc strán formátu A4. A 28% prípadov z tohto objemu je neobjasnených. Zatiaľ špecialisti GEIPAN sprístupnili 400 zväzkov (do konca marca 2007), ale do konca roku 2007 chcú sprístupniť všetky informácie.

Narušujú spoločenský pokoj

Po druhej svetovej vojne, kedy sa UFO začali častejšie zjavovať na nebi nad Francúzskom, hlásenia o záhadných zjaveniach na nebi skúmali vojenské vzdušné sily. V roku 1954 a1968 na najvyššej úrovni sa predkladali otázky o vytvorení oficiálnej skupiny na skúmanie UFO, no bez úspechu. V roku 1974 bolo prijaté riešenie zorganizovať oznamovanie od obyvateľstva francúzskej polícii. Vedenie polície dalo direktívy všetkým podriadeným zložkám, aby každé objavenie sa UFO bolo predmetom seriózneho skúmania. Polícia prišla na miesto objavenia sa UFO, hľadala svedkov a urobila potrebnú fotodokumentáciu, ak bolo treba laboratórne analýzy, stopy, odtlačky, hlásenia sa preverovali u špeciálnych služieb, či neboli vypustené balóny, rakety, prelety nízkoletiacich lietadiel …

V roku 1977 založil Klod Poer organizáciu GEIPAN a stal sa jej prvým riaditeľom. O dva roky vedúci predložil vytvorenie ufologickej skupiny pri Národnom centre kozmického výskumu a uistil sa, že bude mať plnú podporu armády, civilného letectva, meteorológov a polície. Táto iniciatíva bola podporovaná Inštitútom obranného výskumu. 1.5.1977 skupina dostala názov GEIPAN – skupina pre výskum neznámych aerokozmických javov a oficiálne začala pracovať.

Štúdiom 678 hlásení o UFO za rok 1977 a 1978 sa ukázalo, že 38 % z nich nie je možné objasniť. Bolo zistených 11 pristáti UFO. Iba jedno dostalo prijateľné pozemské vysvetlenie. Ostatných 10 vyzerá jednoducho nevysvetliteľných. Vedci prišli k záveru, že ľudia videli nejaké materiálne javy – najskôr lietajúce zariadenia, ktorých princíp pohybu je neznámy.

UFO sa ukázalo ako skutočné

Vedci disponujú zložitou počítačovou technikou, ktorou môžu urobiť dôkladné analýzy fotografií UFO. Preukázalo sa, že medzi množstvom snímok, ktoré sa nazhromaždili za roky pozorovaní, sú skutočné fotografie diskovitých korábov. Expertíza, vykonaná vedcami, vyvrátila všetky podozrenia. No mnohé snímky, ktoré sa zdali skutočné, takejto previerke nevyhoveli. Bolo zistené veľké množstvo falšovania s využitím makiet, trikových snímok. Na fotografiách boli aj prírodné úkazy, vtáky, balóny…

V roku 1979 národných ufológov viedol mladý vedec Alen Esterl, ktorý zväčšil počet členov skupiny na desať. Špecialisti preštudovali hlásenia o neznámych javoch z pohľadu zákonov fyziky. Zaujímali sa aj o také javy, ako možnosť „státia“ objektov vo vzduchu bez vylučovania energie, ale aj možné príčiny nepravidelnosti v práci motorov áut pri objavení sa UFO. Alen Esterl osobne viedol skúmanie pristátia UFO 8.1.1981 v usadlosti Trans-an-Provans na juhovýchode Francúzska. Prišiel k záveru, že tento prípad nie je možné objasniť ničím, okrem pôsobenia nejakého vede neznámeho žiarenia z paluby neznámeho lietajúceho stroja.

Senzačné skúmanie Alena Esterla spôsobili nespokojnosť zo strany konzervatívnych vedcov riadiacich Centrum kozmického výskumu. Jeho skupinu „pritlačili“ na najcitlivejšom mieste – zablokovali financovanie. V roku 1983 Esterl prešiel na inú funkciu v CNES a na čelo skupiny sa postavil zástupca Žan Žak Velasko. Presnejšie, to, čo zostalo zo skupiny – spočiatku viedol Velasko iba pomocníka a sekretárku. V 1988 roku bola skupina rozpustená. Namiesto nej zorganizovali skupinu SEPRA (služba expertízy javov vstupujúcich do atmosféry) pod vedením Velasko, ale s inou zostavou. Mimo výskumu UFO sledovali satelity a ich časti, horiace v atmosfére.

Toto všetko však neudržalo Žan Žak Velaska od zvláštnych vyjadrení ohľadom UFO. Ešte v minulom storočí, možno povedať, oficiálne priznal, že UFO nie iba existujú, no ale majú mimozemský pôvod. Vo vzdušnom priestore Francúzska lietajú objekty, unikajúce pokusom kontroly štátnej a vojenskej moci. UFO využívajú technológiu, prevyšujúcu pozemskú. Nakoľko táto inteligencia je vyššia od našej, je spôsobilá zabezpečiť si nepolapiteľnosť. Myšlienka o mimozemskom pôvode UFO je tak samozrejme očividná.

Od roku 2000 sa SEPRA začala znova zaoberať výskumom UFO. V roku 2005 bola premenovaná na GEIPAN a viedol ju Žak Patene. Skupina zahŕňa 15 predstaviteľov armády, polície, civilného letectva a ďalších úradov. Skupina GEIPAN prijala okolo sto oznámení za rok a skúma najzaujímavejšie z nich. V 99 % prípadov sú svedkovia absolútne úprimný. Rozhodne niečo videli.

Niekoľko zverejnených prípadov

Svedectvo pilota zo zeme

V zime 1979 podplukovník Žan-Pier Fartek slúžil ako pilot u stíhacieho letectva v Dijone. 9.12. o 9.15 spolu s manželkou videli neobvyklý objekt nad poľom. Diskovitý objekt s priemerom asi 20 m a hrúbkou asi 7 m visel vo výške okolo troch metrov. Podľa slov pilota a jeho manželky, pripomínal dva taniere spojené okrajmi. Žiadne iluminátory (osvetlenie) alebo oheň nebolo vidieť, iba matné kovové teleso. UFO bezhlučne plachtilo, inokedy poskakovalo akoby podľa toho, aby udržiavalo rovnováhu. V priebehu nejakej doby objekt začal oveľa rýchlejšie poskakovať, potom sa naklonil a odletel v prízemnej výške do diaľky, až sa skryl za horizontom. Po pozorovaní sa ukázalo, že ho videli aj mnohí susedia pilota.

Napriek tomu, že Fartek videl UFO zo zeme, 6 % pozorovaní dostala GEIPAN z palúb lietadiel :

3.3.1976 Klod Bosk, kurzista pilotného učilišťa stíhacieho letectva, dokončoval nočný tréningový let rovnako ako iný kurzisti. Odrazu Klod videl, že sa priamo po kurze spoza horizontu objavilo ohnivé teleso. Spočiatku si myslel, že niekto vypustil svetlicu, no to zavrhol. Vzlietol na výšku viacej ako 7 km, UFO začalo klesať, presunulo sa na stranu jeho lietadla. Oslepujúce svetlo zalialo kabínu. Rozmýšľajúc, že takéto stretnutie nie je bežné, Klod strhol riadenie, no v poslednom okamihu UFO zmenilo dráhu letu a prehnal sa vedľa pravého krídla. Nehľadiac na oslňujúce svetlo, pilot pochopil, že UFO nie je veľmi veľké – 1 až 2 metre v priemere. Za nim sa tiahol fosforeskujúci zelený pás. Radar nezistil UFO, no po pristátí sa zistilo, že druhý kurzisti videli prelet gule.

7.3.1977 okolo 21.00 lietadlo Mirage-IV sa vracal z večerného letu. Letel vo výške 9600 m. Pilot a navigátor spozorovali jasné svetlo z pravej strany. Na rovnakej výške sa pohybovalo UFO, veľmi rýchlo sa približovalo k lietadlu. Pilot sa spojil rádiom s dispečerom vojenského radaru a spýtal sa, čo za lietadlo ide na prepad. No na obrazovke radaru nebolo nič. Keď UFO priletel takmer na doraz, pilot zatočil ostrú zatáčku, no nepomohlo to. Objekt vykonal ešte krkolomnejší manéver a dostal sa mirážu za chvost, držal sa na vzdialenosti asi 1,5 km. Pilot urobil ešte jeden manéver a svietiace „niečo“ zaostalo. Napriek tomu, že na nebi nebolo nič vidieť, pilot pociťoval, že ho niekto sleduje. Povedal navigátorovi: “Uvidíš, že UFO sa vráti.“ A nemýlil sa. Ten istý alebo presne rovnaké UFO sa znova objavilo po pravej strane. Pokúšal sa odtrhnúť, pilot urobil takú zatáčku, že mu takmer oči vyliezli. Preťaženie pri manévre dosiahlo 6,5 g. UFO s ľahkosťou opakoval zatáčku a znova bol za chvostom. Koniec koncov ľahko predbehol miráž a skryl sa na nočnom nebi. Ufológovia skonštatovali, že UFO urobilo také manévre, že muselo prekročiť zvukovú bariéru. Na zemi však nikto nepočul rachot.

Obyčajné radary nevidia UFO, no boli aj výnimky. Jeden z takých prípadov bol 28.1.1994.

Linkové lietadlo A-300 spoločnosti AIR FRANCE uskutočnil cestu z Nice do Londýna. Na palube bolo všetko ako obyčajne, pokiaľ pilot nezbadal letiaci objekt. Pilot a ďalší dvaja členovia posádky si dobre zapamätali čas 13.14, kedy lietadlo prelietalo nad mestom Kylomie. Zrazu UFO, ktoré malo formu zvonu, pred očami pilotov zmenil tvar na tmavogaštanové vajíčko. Okolo minúty sprevádzal lietadlo, no zrazu zmizol tak rýchlo, ako sa objavilo. Pri skúmaní sa zistilo, že vojenský radar sledoval UFO asi 50 sek. Prijaté dáta a svedectvo posádky dovolili vypočítať, že priemer UFO bol asi 250 metrov.

Dva razy svedkovia pozorovali humanoidov zo vzdialenosti menšej ako 250 metrov.

29.8.1967 dve deti – vtedy 13 ročný chlapec a jeho 9 ročná sestra pásli kravy. Odrazu zbadali na druhej strane cesty štyri malé bytosti – rastom humanoidi vysokých asi 1 meter, oblečených do čiernych kombinéz. Neďaleko nich stála ohromná guľa, čiastočne zakrytá ohradou. Jedna z bytostí niečo zbierala a druhá držala v ruke akýsi predmet odrážajúci slnečné lúče. Humanoid pohyboval rukou, podľa všetkého dával znaky svojim spoločníkom. Bytosti uvideli, že ich deti zbadali a znepokojili sa. Jedna z nich sa vertikálne vzniesla do vzduchu a ponorila sa do gule cez otvor na vrchu. Napriek tomu sa deťom javilo, že bytosť prešla priamo cez teleso. Ešte dva humanoidi ho nasledovali. Štvrtá bytosť vzlietla, potom spikovala k zemi, kde niečo zobralo a znova sa vzniesla nahor. V tom okamihu guľa začala vzlietať a štvrtá bytosť sa vnoril dovnútra, keď bolo UFO už vysoko nad zemou. Guľa sa dvíhala po špirále, ostro zasvietila a odletela. Vietor doniesol k deťom silný zápach síry. Deti sa vrátili domov so slzami v očiach. Oči deťom slzili niekoľko dní z neznámeho vplyvu. Otec sa obrátil na políciu. Polícia sa dostavila na miesto a taktiež cítila zápach síry. A tam, kde stála guľa, objavili plytké odtlačky podpier a vyschnutú trávu.

V roku 1978 bolo prevedené druhotné skúmanie. Vedci sa znova pýtali už odrastlých detí, ich rodičov, lekárov a policajtov, no našli aj svedkov, ktorí počuli nepochopiteľné zvuky alebo videli prelet UFO. Podľa mienky expertov, obyvatelia dediny sa reálne stretli s nejakým záhadným korábom.

18.6.1952 geológ Andre Frenel urobil sériu snímok UFO v blízkosti jazera Sove, no vtedy mu takmer nikto neveril. „Bolo okolo 18-tej hodiny, keď som uvidel UFO. Neviem jeho priemer, nemôžem povedať, ako vysoko letel. Podľa môjho názoru bol vo výške od 3 do 8 km. Stihol som veľmi rýchlo nasnímať štyri snímky. Urobil som fotografie, a začal som pozorovať koráb v triedri – pozoroval som ho asi minútu. Podľa mňa, ak bol na výške 3 km, tak letel rýchlosťou asi 300 m/sek. Ak bol na výške 8 km, jeho rýchlosť bola väčšia a mohla dosahovať 800 m/sek. Nijaký zvuk som nepočul. Koráb mal oválny tvar. Dolu v strede sa mi zdalo, že bola svetlejšia vydutosť, no nie som o tom presvedčený.

Predpokladám, že nad ním sa veľmi rýchlo otáčal rotor alebo akýsi gyroskopický systém, čo môže objasňovať blikanie zachytenie na snímkach.“

Pristátie v Trans-an-Provanse

Hlavným svedkom bol 55 ročný farmár. Na jeho farme pristálo UFO. Rozprávanie bolo zapísané policajtami na mieste udalosti. Jeho pozornosť upútal slabý zvuk, akoby slabé pískanie. Obrátil sa a videl objekt, ktorý bol približne vo výške borovice na hranici pozemku. Neotáčal sa, klesal. V čase pristátia začal vydávať iný hvizd, stály a jednotónový. Potom sa zdvihol hore a veľmi rýchlo odletel na severovýchod. Keď stroj začal vzlietať, zbadal na jeho spodku štyri medzery, odkiaľ išiel dym alebo plamene. Keď sa odpútal od zeme, zdvihol trochu prachu. V tom okamžiku sa nachádzal asi 30 metrov od objektu. Potom podišiel a videl kruhovú stopu s priemerom asi dvoch metrov. Na mnohých miestach po obvode sa nachádzali akési stopy alebo odtlačky. Stroj vyzeral ako dva zložené taniere. Bol asi 1,5 metra vysoký olovenej farby. Na jeho obvode v mieste dotyku sa nachádzalo niečo v tvare lepiacej pásky. Nižšie, keď objekt vzlietol, videl kruhové výstupky, asi pristávacie opory. Taktiež videl dva kruhy, ktoré vyzerali ako črty otvorov. Dve opory vystupovali asi 20 cm z telesa.

Vzorky pôdy a rastlinstva boli odovzdané univerzite v Tulous, Meca, Národnému inštitútu agronomického výskumu a do iných ústavov. Vedci zistili, že pôda bola vystavená silnému tlaku a značnému teplotnému vplyvu. Rastliny boli vystavené biochemickým zmenám, pričom zmeny boli tým výraznejšie, čím bližšie boli rastliny k stredu pristátia. V listoch lucerny bolo rozrušených 30 až 50 % chlorofylu. Špecialisti predpokladali, že je tu reč o neznámom energetickom poli a že výskum stôp plne potvrdzuje rozprávanie svedka.

Mini UFO v Nansi

V tomto prípade UFO uprostred bieleho dňa objavil významný vedec – biológ, ktorý si želel ostať v anonymite. V tento deň bolo jeho rozprávanie zapísané políciou a odovzdaný ufológom. 21.10.1982 biológ vyšiel do sadu. O 12.35 zbadal UFO, ktoré priletelo k domu z juhovýchodu. Dráha letu bola taká, že UFO len-len že nesadlo vedcovi na hlavu. No to sa nestalo. Oválny objekt zostal visieť asi v metrovej výške nad zemou a ostal v tejto polohe dosť dlho. Za ten čas biológ stihol dobre poprezerať objekt, ktorý bol asi 80 cm hrubý a ne viac ako 1 m v priemere. Spodná časť vyzerala ako vyrobená z vylešteného kovu a vrchná časť modrasto-zeleného nepriezračného skla. Asi v priebehu 20 minút UFO odletelo vertikálne hore a stratilo sa z dohľadu akoby ho vysalo do neba. V tomto okamihu všetky rastliny pod UFO sa vzpriamili akoby pod škripcom, ale potom znova opadli. Končeky rastlín vyschli, akoby pod vplyvom silného elektrického poľa.

Podľa: Komsomolská Pravda, 2007

Ionosféra, tedy řídká část atmosféry ve výšce zhruba od 80 kilometrů nad povrchem, obsahuje velké množství nabitých částic (iontů) a kromě jiného umožňuje šíření různých rádiových signálů.

Základna HAARP se nachází na Aljašce v oblasti Gakona, což je necelých 150 mil severovýchodně od města Anchorage. Další, poněkud menší zařízení takového typu je v místě jménem Arecibo v Norsku, třetí je v Portoriku. Podle některých zdrojů jsou další na jižní polokouli (snad dokonce poblíž jižního pólu). Kromě toho je po celé Zemi rozmístěno několik desítek dalších atmosférických “hořáků” mnohem menších rozměrů.

Systém pokrývá plochu asi 13 hektarů a je tvořen 180 anténami (12 krát 15 řad), z nichž každá má dva dipólové přenašeče o výkonu 10 000 W. Celá soustava má tedy výkon 3,6 MW (3,6 miliónu wattů). Antény mají dvě kmitočtová nastavení, a to 2,8 až 7 MHz a 7 až 10 MHz. HAARP tedy vysílá elektromagnetické vlnění do ionosféry, přičemž využívá některé její charakteristiky. Ionosféra funguje především jako gigantická “anténa”, pomocí níž lze signál zaměřit na kterékoli místo na Zemi. To ovšem není všechno. Za určitých meteorologických podmínek (ty se neustále mění, ale dají se předpovídat) lze ionoféře “ukrást” značné množství elektromagnetické energie, která je tam díky iontům rozmístěna v těžko představitelném množství. Pokud bude celý výkon HAARPu za vhodných podmínek zamířen na jediný bod oblohy, původní signál se zesílí až tisíckrát, což znamená výkon 3,6 GW, tedy 3,6 MILIARDY wattů. Abyste si udělali představu, tak je to zhruba dvojnásobek výkonu všech vodních elektráren v České republice dohromady.

Je třeba podotknout, že prakticky identický systém navrhoval počátkem 20. století geniální Nikola Tesla, ale v tehdejší době nenašel pro své progresivní názory příliš pochopení. Kořeny projektu HAARP sahají do roku 1983, kdy Bernard Eastlund, majitel ropné společnosti ARCO (Atlantic Richfield Oil Company), vzkřísil staré Teslovy teorie o řízené energii, získal patenty na jejich nové využití a přesvědčil americké ministerstvo obrany, aby se jimi zabývalo. Eastlund pak založil divizi APTI (ARCO Power Technologies Inc.), která od roku 1991 pracovala na HAARPu. První ostrý test proběhl v prosinci 1994 a od té doby je systém spouštěn nejméně jednou za měsíc.

Nabízí se samozřejmě otázka, k čemu může sloužit vlna s energií miliard wattů. Oficiální stanovisko mluví pouze o výzkumu atmosféry a vesmíru. Tomu ovšem věří jen málokdo. Objevila se řada teorií o skutečném poslání HAARPu; pominu-li nápady typu zbraně proti mimozemšťanům, pak lze uvažovat zhruba o následujících aplikacích, které jsem seřadil podle jejich pravděpodobnosti.

Zahorizontální radar…
Radiolokátory typu Over-The-Horizon již fungují řadu let, bohužel však stále vykazují tentýž zásadní problém. Jejich přesnost totiž klesá exponenciálně se vzdáleností, takže sice vidíte za obzor, ale skutečná pozice cílového objektu může být klidně o desítky kilometrů odlišná. Z tohoto důvodu je také zcela nemožné podle OTH radaru cokoli zaměřovat. Na druhou stranu, nespornou výhodou je možnost zachycení letounů STEALTH, alespoň tedy první generace. Například letoun F-117 je vytvořen tak, aby se od něj radarové vlny odrážely směrem vzhůru, a nikoli zpět k vysílači. Paprsek zahorizontálního radaru však letoun zasahuje shora, a odraz zpět nahoru je ta nejlepší možná varianta. Uvážíme-li obrovský výkon HAARPu, pak máme zřejmě co do činění s radarem, který může vytvořit klidně i radarovou “mapu” celé planety. Můj osobní názor na HAARP je ten, že se jedná o součást protiraketové obrany, přesněji řečeno detektor balistických střel.

…nebo ještě něco víc?
Někteří odborníci zastávají hypotézu, že obrovský výkon HAARPu by dokázal “protlačit” elektromagnetické vlny nejen vzduchem, ale i skrz vodu a dokonce i pevné látky. Nabízí se tak řada možností: komunikace s ponořenými ponorkami, “rentgenové” snímkování Země (šlo by o jakýsi gigantický tomograf), pátrání po podzemních úkrytech, ložiscích surovin či ponorkách. Často se mluví také o detekci aktivity jaderných zařízení, a to hlavic i reaktorů, případně o monitorování veškeré rádiové komunikace na Zemi.

Štít…
Už Nikola Tesla navrhoval vytvoření “elektromagnetického štítu”, který by nepropustil žádné cizí těleso (rozuměj zbraň). Je známo, že vědci v SSSR se zabývali myšlenkou ničení balistických raket pomocí ionizace atmosféry, jejíž fyzikální vlastnosti se tímto pochopitelně okamžitě mění. Pokud by k něčemu takovému došlo v dráze letu rakety, následovaly by turbulence a poruchy aerodynamiky, které by při obrovské rychlosti rakety nevyhnutelně způsobily její zkázu. HAARP by tedy mohl vytvořit jakýsi protiraketový “deštník”, jehož účinnost by byla stoprocentní.

…a meč
Výborně, a proč zůstávat u obrany? Co kdybychom nečekali s “deštníkem” na útok, ale namísto toho tím “deštníkem” nepřítele vzali po hlavě, aby k útoku vůbec nedošlo? HAARP by mohl bez problémů fungovat jako emitor elektromagnetického impulsu, který by svým monstrózním výkonem doslova “usmažil” elektroniku jakékoli družice, zbraně či komunikačního prostředku.

Poručíme větru, dešti
Ovlivnění počasí je ve skutečnosti docela jednoduché. Přípravy takových systémů proběhly už v 50. letech; roku 1976 podpsalo přes 60 států dohodu o zákazu geofyzikálních zbraní, která ovšem platila na dobu určitou, a to 20 let. HAARP může ionizací či ohřevem atmosféry výrazně ovlivnit proudění vzduchu, a tak způsobit třeba bouřku, tornádo, extrémní vedra či mrazy. Například je možné kdekoli na světě vyvolat umělý blesk, mnohem silnější než kterýkoli přírodní; vždyť to dokázal zmíněný Nikola Tesla již na přelomu 19. a 20. století. Teoreticky by snad šlo (ale to už je hodně přitažené za vlasy) zasáhnout také podzemní vrstvy magmatu, a tak způsobit zemětřesení.

Kontrola magnetosféry
Ačkoli většina lidí má alespoň nějaké tušení o souvislosti a podobnosti elektrického a magnetického pole, málokdo už ví, že zkrat může nastat nejen v poli elektrickém, ale i v magnetickém. Přesněji řečeno, nejde tu o “zkrat” v pravém slova smyslu, spíše o jeho magnetický ekvivalent (ale z nedostatku jiného výraziva tomu můžeme klidně říkat zkrat). Tady už ale potřebujeme dva kousky zařízení typu HAARPu, mezi nimiž musíme vytvořit spojité elektromagnetické vlnění. Pokud je správně modulováno a má dostatečně velkou energii, způsobí fázovou interferenci, tj. magnetické pole Země a HAARPu se vzájemně vynulují. Přírodní magnetické pole chrání povrch planety před účinky tzv. slunečního větru, a to tím, že protony tvořící tento “vítr” odklání a zpomaluje. Absence magnetického pole způsobí, že tyto protony začnou předávat svoji energii atmosféře; dojde k mohuté ionizaci, což bude mít zcela fatální vliv na veškerá zařízení využívající principů elektromagnetismu.

Ovládání lidí
Váhal jsem, zda tuto položku vůbec uvést, protože již zavání teorií o spiknutí. Nakonec jsem se přece jen rozhodl se o ní zmínit. Faktem je, že během studené války Sověti i Američané intenzivně pracovali na ovlivňování lidské mysli pomocí drog, elektrošoků i rádiových vln. Teoreticky by HAARP mohl vlnami na frekvencích odpovídajících frekvencím lidského mozku působit na chování lidí, a to i na poměrně rozsáhlém území.

Zdroj: www.military.cz

Pri týchto nálezoch sa odkryli ďalšie, orbou narušené hroby. V blízkosti mohyly bola pravdepodobne  aj osada. V mohyle bol taktiež pochovaný jeden  muž. Podľa výskumu sa zdá, že išlo o dobrovoľné  alebo nútené sprevádzanie mŕtveho dievčaťa v centrálnom hrobe na druhý svet.  Nemecký archeológ Herman Muller – Kappe, ktorý vypracoval vedeckú analýzu najvýznamnejších žien sveta v 13. storočí pred Kristom, zaradil  Dámu z Dedinky na 7. miesto v svetovom meradle.

Exponáty, ktoré sa našli v hrobe neznámej dievčiny, sú uložené v novozámockom múzeu.

Kto bola táto dievčina? Na jej cudzokrajný pôvod poukazuje nielen veľkosť a rozloha mohyly, ale aj cudzokrajné šperky, ktoré neboli vyrobené z bronzu.. Vo výbave mala aj sklenené náhrdelníky z prírodného skla. V dobách, v ktorých žila, sklo ako ozdobný materiál používali faraóni. Používal ho aj faraón Achn Aton. Zaujímavé je, že jeho sarkofág, v ktorom je vystavený v káhirskom múzeu, je celý z prírodného skla.

Od teho sa odvíja hypotéza, že v hrobe neznámeho dievčaťa na juhu Slovenska leží dcéra tohto faraóna. Aké pre to svedčí indície?

V hraničnom prieseku Maďarska, Rakúska a Slovenska v rokoch 1300 pred našim letopočtom vzniká  zaujímavý, vyspelý štátny útvar, ktorí historici nazvali mohylovou kultúrou. Ľudia, ktorí žili v tomto štátnom útvare, nepoznali písmo. No bol to viac-menej vojenský štát, v ktorom vládol, rovnako ako v Achnatonovom Egypte, kult Slnka.

Táto myšlienka vedla k vzniku fantastickeho romána.

Podľa: Je na Slovensku pochovaná dcéra Prekliateho faraóna? http://rozpravkarka2.blog.pravda.sk

“Vracela jsem se úvozem mezi poli z odpolední směny. Do podtatranské vesnice, kde bydlím, to mám od zastávky přes dvacet minut ostré chůze. Stmívalo se, bylo něco kolem deváté, když jsem uviděla, že proti mně jdou dvě postavy. Vůbec mě nenapadlo se něčeho obávat. Proč taky. Na horách se všichni známe a žijeme tam samí dobři lidé.

Vzdálenost mezi námi se rychle zmenšovala. Najedou jsem si však ke své hrůze všimla, že ty postavy jsou strašně vysoké, určitě přes dva metry! V té chvíli by se ve mně krve nedořezal,” přiznala se mi paní Milka Tóthová. Je jednou z několika Slovenek, které během dvou posledních let na vlastní oči spatřily tajemné muže v kápích, jakousi slovenskou obdobu našich stříbrňáků, o nichž jsme na této stránce už několikrát psali. Paní Tóthová vážila cestu přes půl Slovenska, aby se v Bratislavě zúčastnila ufologického kongresu Mimozemské civilizace.

„Nikdy dřív jsem na podobné věci nevěřila, byly to pro mě nesmysly, pohádky pro dospělé. Ale od té doby, co jsem na vlastní kůži prožila historku, kterou teď vyprávím, si už tak jistá nejsem. Vím, že je něco mezi nebem a zemí, o čem my obyčejní smrtelníci nemáme ani potuchy. Jestli to jsou mimozemšťané, nebo poslové pekla, těžko říct. Každopádně se snažím o UFO zjistit co nejvíc, l tady na kongresu jsem natrefila na člověka, který prožil něco podobného jako já. Dopadl podstatné hůř – tajemní cizinci ho unesli a použili k jakýmsi pokusům. Na rozdíl od nadšenců v tomto sále á nejsme na základě osobní zkušenosti zdaleka tak jisti, že k nám mimozemšťané přicházejí s mírumilovnými záměry. Jedno se ale zdá být jisté – na Slovensku se jim líbí. Komu by se nelíbilo…”

Když paní Tóthovou požádám, aby se vrátila k příběhu, ráda vyhoví. Na rozdíl od jiných se prý nebojí říct, co viděla. Pokládá to naopak za svou vlasteneckou povinnost.

„Kdo ví, kolik Slováků se s nimi setkalo. A kolika ublížili! Kdyby se však zachovali jako já, nic by se nestalo. Chce to jen chladnou hlavu.”
Soudě podle dalšího vyprávění, nebylo to však zrovna jednoduché. „Všimla jsem si, že nekráčejí jako normální lidé. Nohama vůbec nehýbali, a přesto se blížili! Jako by plavali na vzduchovém polštáři… Rozhlédja jsem se, jestli mi někdo nepomůže. Široko daleko nikdo. Zkratkou úvozem zrovna moc lidí nechodí. Raději to obejdou po silnici, l já v těch chvílích litovala vlastní odvahy. Nevěděla jsem, co mám dělat. Utíkat? Dohnali by mě. Schovat se nebylo kde. A tak jsem zaťala zuby a dělala, jako by se nic nedělo. Jenže dělo.
Postupné jsem rozeznávala i detaily. Byli oblečení v dlouhých černých kápích. Snažila jsem se jim pohlédnout do obličeje. S hrůzou jsem si však uvědomila, že žádné obličeje nemají! Pod kápí byla jen prázdnota,.tma. Děsivé! Když nás dělilo jen pár metrů nevydržela jsem to a zastavila. Byla jsem jako zmrazená, nedokázala jsem udělat krok. Čekala jsem, co bude. Jestli se taky zastaví, osloví mě, nebo na místě zabi-jou. Neudělali nic. Minuli mé. Musela jsem se silou vůle přinutit, abych se otočila. Na cestě za mými zády však nikdo nebyl…”

Také Marián Hlohovič z Košic prožil na vlastní kůži krajné podivný zážitek.

„Stalo se to letos v únoru na jednom z hřebenů Nízkých Tater. Jsem nadšený turista a vyšel jsem si na běžkách na výlet. Krásné slunné odpoledne, pode mnou panoráma podtatranské nížiny, nade mnou jen nebe a Bůh… A tu najednou slyším podivné hučení. Zvednu hlavu a – šok! Nad vrcholky stromů, někde v oblasti Čertovice, se vznáší podivné těleso ve tvaru vypouklé čočky. Jako první mě napadlo, co ti lidé nevymyslí, určitě jakýsi balón ve tvaru létajícího talíře, asi na něm bude z druhé strany napsaná reklama na pivo nebo privatizační fond… Nic takového jsem ale neviděl. Těleso se otáčelo a letělo směrem ke mně. To nemůže být balón, ale… Ale co? Byl jsem zmatený. Ani já jsem dřív na mimo-zemšfeny a podobné jevy nikdy nevěřil. Těleso náhle změnilo směr a během vteřiny bylo fuč. To nedokáže žádný pozemský stroj!

Zdůrazňuju, že nejsem blázen ani fantasta, spíše rozumově uvažující člověk, který nepodléhá emocím ani různým vidinám. Co jsem vlastně viděl? Dodnes netuším. Ale od tohoto kongresu čekám, že se to třeba dovím…”

Slovenská „ufošpecifíká”

Podobných svědectví bylo možné vyslechnout na kongresu desítky. Do bratislavského kina Hvězda se sjela asi stovka lidí, kteří mají s UFO či mimozemšťany osobní zkušenosti. Anebo by chtěli mít… Většina svědectví se od těch, které v této rubrice pravidelně zveřejňujeme, příliš nelišila – UFO jako padající hvězda prudce měnící směr (na rozdíl od meteoritů, s nimiž si svědci UFO často pletou), jako ohnivá koule nehybně stojící v prostoru jen pár desítek metrů nad zemí, ale i stále záhadnější únosy lidí do mimozemských plavidel (tímto vzrušujícím tématem se bude zabývat český ufokongres v Praze). Přesto jsme narazili i na příběhy, které jsme v Čechách ještě nezaregistrovali. Nejpodivnější jsou setkání několika svědků s nadměrně vzrostlými muži v dlouhých černých kápích, jimž není vidět do tváře. Setkáme se s nimi brzy i u nás?

-mz-

Archív KPUFO, 1992

Jak se píše v úvodním článku, má být věnován duchovnu a cestě za poznáním.

„Poznání“ je tu však chápáno velmi svérázně. Vedle aktualit z politického dění se portál zaměřuje především na ty nejdivočejší konspirativní materiály, přebírané od „osvědčených“ webů, které není třeba ani jmenovat, a pak už od kohokoli, kdo přináší jen ty nejujetější fantazie.

Podívejme se na některé rubriky podrobně.

Quo vadis neboli – Kam jdeme ? je plné katastrofických zpráv a předpovědí.

Rubrika 1989 je opět plná přesvědčení, že všechno bylo jinak.

Zdraví – je plné článků o tom, že klasická medicína škodí.

Až rubrika Utajované dějiny naznačuje, že půjde do tuhého. Zajisté jste nevěděli, že v prvohorách se začalo rozvíjet vesmírné cestování. Vždyť i dinosauři, ptáci a ovocné stromy byly dovezeny na tři planety – Zemi, Mars a Uran. (http://www.cez-okno.net/clanok/andromeda/prvohory-a-druhohory-utajovane-dejiny-zeme-cast-iv)
Dozvíte se to od jistého Alexe Colliera, kontaktéra s civilizací v Andromédě, jehož články najdete i v dalších rubrikách. Díky němu se dozvíte i další podrobnosti o mimozemských civilizacích, např. to, který druh klade vajíčka.

Skutečné lahůdky jsou články, přebírané ze stránek Orgonet. Tak třeba 27.11.2009 (numerologicky významné datum!) Obama sdělí všem v televizi pravdu o kontaktech s mimozemšťany. http://www.cez-okno.net/comment/reply/2069#comment-form Že jste si včera takové zprávy nevšimli ? Datum prošlo a redakce se k takovému debaklu raději dále nehlásila.

Vrchol konspiračního spiknutí představuje článek ze stejného zdroje. Jeden z čtenářů si všiml, že různé teploměry mu ukazují různou teplotu a vyvodil z toho, že stejně, jako se rádiově upřesňuje přesný čas, jsou tak stejně od jakési tajné vlády zkreslovány údaje o teplotě. (Záhady teploměru: co když nám falšují i teplotu? – (http://www.cez-okno.net/clanok/ekopohlad/zahady-teplomeru-co-kdyz-nam-falsuji-i-teplotu)

V repertoáru spiknutí nesmí chybět ani chemtrails. Kromě sugestivního článku „Chemtrails zabíjí“ se terčem nenávisti staly stránky NASA, objasňující dětem podstatu contrails, tedy kondenzačních par za letouny, což prý je důkaz oficiální dezinformace bezbranných dětiček, kterým se tak brání v přístupu k jedině správným informacím. (http://www.cez-okno.net/clanok/chemtrails/oficialni-desinformace-o-chemtrails-pro-deti)

Obzvlášť s rozechvěním otevřete rubriku Věda. Hned v počátcích se od jakéhosi Viktora Vaška dozvíte, jak škodlivé je pro děti jakékoli očkování. Hned poté o zážitcích těch, kteří pobíhají po krajině a zahrabávají orgonit u vysílačů, aby eliminovali jejich negativní působení.

Dále na otázky o prasečí chřipce odpovídá odborník z nejpovolanějších – Jiří Mário Mašek, kdo jiný.

Další článek je o tom, jak se vyléčit bez léků – pitím zředěného prostředku SAVO, maskovaného pod názvem MMS. A jsme na konci první stránky rubriky „Věda“.

Chcete-li si zachovat zdravý rozum a nezemřít – ne od chemtrails, ale od smíchu, další rubriky ani neotvírejte.

Je zřejmé, že přes toto okno se doberete jedině k takovému poznání, že blbost je nakažlivá a nezná hranic.

Prevzaté z : KPUFO.CZ – http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2009112802

  Píseň o Nibelunzích,

Z podobnosti názvů místních jmen z Eddy a slovenských obcí Ing. Hurník vyvozuje, že příběhy vznikly právě zde.

Jde například o místa původních sídel bohů z rodu Ásů. Ty se nazývaly Ida-Vallr, Idské pláně nebo Idská pole – a ta najdeme jako rovinu západně od Košic. Na Idských polích jsou známé archeologické lokality řazené převážně do neolitu – mladší doby kamenné.

Sídlo boha Ódina s Valhallou bylo na Glatzheimru. Toto místo najdeme ve Slovenském ráji, na náhorní planině u Kláštoriska, kde je nevýrazný vrchol Glac s pravěkým hradištěm.

Na Glatzheimru – Glaci stál palác boha Ódina, Valhalla. Ve východoslovenském nářečí je slovo valal vesnice, obce, tedy podle Ing. Hurníka v době kamenné slovo Valhall znamenalo obydlí boha, dnes toto slovo označuje vesnici.

Sídlo mytologického krále Hódbrodra, syna krále Granmara, mělo název Sol-heimr. Základ tohoto slova nacházíme v názvech dvou bývalých středoslovenských báňských měst – ve starých názvech měst Zvolen a Banská Bystrica. V němčině se Zvolen nazýval Altsohl a Banská Bystrica Neusohl, v latině Veterosolium a Neosolium, což přeloženo do slovenštiny znamená starý a nový sol.

V písních Eddy se mluví i o řece Hron, její synonymum Gran nalezneme i ve jménu krále Granmara.

Král Hód-brodr, jak se z písně dozvídáme, zabil v boji krále Isungra v jeho sídle Isafjordu. Fjord kdysi neznamenal to, co dnes. Jeho význam byl odlišný – fjord znamenal bránu, dveře, vstup do kraje a to mohl být průsmyk, úzké údolí nebo přechod přes řeku – brod. Isafjord mohl být podle Ing. Hurníka vstupem do kraje přes řeku Dunaj poblíž Komárna. Byl v prostoru dnešní obce Iža, která se ve starých písemnostech uvádí jako Isa. Isafjord byl sídlem na strategickém místě, na němž mnohem později Římané vybudovali vojenský tábor Kelemancii.

V písni o Helgim najdeme například Varinsfjord a Varinsey. Varinsfjord je strečňanská úžina, Varinsey je sídlo na území dnešního Varína. Strečňanská úžina byla od pravěku strategickým hraničním místem.

V písních se uvádí Arvasund jako mořská úžina. Slovem Arva se v maďarštině a v němčině označuje Orava. Arvasund bylo 7 km dlouhé úzké údolí řeky Oravy před jejím ústím do Váhu. Rovněž se o ní mluví jako o úžině slunečních šípů. Je to náhoda, že se nad úzkým údolím Oravy u Kralován vypíná 1170 m vysoký skalnatý vrchol hory se jménem Šíp?

Sagones, název označující místo před horami, souvisí s názvem Sagafjord. Zase jde o strategické místo při vstupu do údolí řeky Ipel u Šáh. Dnešní Šáhy se označovaly jako Schaag nebo Saag.

Severně od Šáh v okolí obce Pečenice se nad obcí nalézá mnoho kilometrů se táhnoucí val neznámého původu, přesněji zbytky nějakého opevnění. Dodnes neznáme původ a účel tohoto opevnění, ani nevíme kdo a kdy ho vybudoval. A přece je zde stopa. V listině ze 13. století se tohle stavební dílo uvádí pod názvem fossa giganterium – val obrů.

V Eddě a v jedné z nejstarších písní se říká, že na obranném valu táhnoucím se krajinou sto mil budou bohové bránit svůj kraj. Pokud pravlastí Ásů byla Idská pole, se kterými sousedil kraj obrů, který mohl zahrnovat Gemer a bývalý Novohrad.  Pečenický val obrů byl západní hranicí říše obrů.

Jména obrů byla Hrymi, či Hrym. Vypustíme-li předponu H, zůstává kořen slova – rim, což připomíná název řeky Rimavy a kraje Rimavsko.

Jeden z obrů měl jméno Hymer, což byl až do minulého století užívaný název pro Gemer, hrad Gemer a obec Gemer.

Podle Ing. Hurníka i Siegfried, kladný hrdina písně o Nibelunzích, měl svou vlast na Slovensku. V písních Eddy je jeho jméno Sigvortr nebo Sigord. To je lokalita nedaleko Prešova v horském, kdysi zlatonosném údolí, dnes známé výletní místo a rekreační středisko.

V písních Eddy najdeme hradiště nazývané Gymes-gartar, sídlo obra Gymera. On a jeho dcera Gertr, nazývaná též Gymesdotter – gymešská dcera je hrdinou písně o Skirniho cestě a písně o Hyndle. A právě za Nitrou se na skalnatém vrchu nachází zřícenina hradu Gýmeš nad obcí, která se původně jmenovala stejně, ale byla později přejmenována na Jelenec. Původně zde bylo pravěké hradiště.

Ačkoliv uvedené podobnosti jsou pozoruhodné, autor nevzal v úvahu ještě jednu možnost. Že názvy obcí a hradů mohly pocházet od těch, kteří písně Eddy znali.

Zdroj:      Písně Eddy a Slovensko. Skryté skutečnosti 13/2000

V Rožňavském Bystrém totiž mají prakticky v každé rodině dvojčata! Prudkými serpentinami sjíždíme do údolí. Z jedné strany mu vévodí Slovenské Rudohoří, z druhé Slovenský kras. Po mnohahodinové cestě jsme konečně na místě. Rožňavské Bystré nás zprvu trochu zklamalo: stojí tu moderní domy, před některými zaparkovaná luxusní auta… Čekali jsme malebnou obec jako z pohádky, protože to, co se tady děje, přece není jen tak! Z jedné branky zrovna vychází kluk. Líbá matku, popadá těžkou tašku, dává ji do auta a prochází kolem nás. Po chvilce vyjde z domu zdánlivě úplně stejný mladík, jen místo bílého trika má na sobě modrý svetr…

Může za to potok?

Kolik dvojčat se tady přesně narodilo, neví ani zdejší starosta Ján Babič. „Máme šest set čtyři obyvatel, z toho je patnáct dvojčat. Spousta lidí se odsud ale odstěhovala a co mám zprávy nebo se dozvím od těch, kteří přijedou na náš únorový Ples rodáků, tak většina z nich má pak taky dvojčata a šíří ten náš zázrak dál.“ První dvojčata se tady objevila před téměř sto lety. „Nejdříve byla v jedné rodové linii. Pak se začala rodit v rodinách Tomkových a Davidových, se kterými jsou tady víceméně všichni nějak spříznění. Tam je dodnes jistota, že mladí budou mít vždy ob jednu generaci dvojčata,“ vysvětluje Ján Babič. Paní Helena Tomková (85) patří k vůbec nejstarším dvojčatům. „Můj bratr Ján už zemřel. Pamatuju si, že když jsme byli malí, byly tady ještě jedny o něco starší dvojčata než my. No a tak to vlastně začalo,“ říká. Někteří lidé věří, že za všechno může dědičnost, ale jiní jsou toho názoru, že zdejší unikát má na starosti voda ze zázračného Zimního potoka. „Nepamatuju si, že by v mé nebo manželčině rodině byla dvojčata – a stejně je máme. Bylo to pořádné překvapení,“ říká tatínek pětileté Katky a Janky Ján Forgáč. S úsměvem dodává, že u nich za to může určitě to, že si jako kluk hrával v lese a sem tam se napil ledové vody ze Zimního potoka, který tam vyvěrá. „Prostě to naše chlapy zoceluje a jsou pak výkonnější,“ směje se už naplno. Forgáčovi mají v Rožňavském Bystrém „výsadní“ postavení: za posledních 20 let jsou to totiž jediní rodiče, kterým se narodila dvojčata holčičky. „Je tu pak ještě jeden chlapec a děvče, ale jinak pořád samí kluci,“ upřesňuje Ján Forgáč. Vydáváme se ke zdejšímu magickému místu, soutoku tří potoků: Zimního (podle jeho studenosti), Račího (ještě donedávna v něm měli domov raci) a Bílého (s bělostnou skalní vodou). „Nevím, co je pravdy na vodě s tajemnou mocí. Jedině že by ji chlapi fakt chodili pít sem do lesa, protože obec je rozdělena podle vodního zdroje na dvě části; pravá má vodu z Rudohoří, levá ze Slovenského krasu. A dvojčata se tady rodí úplně všude,“ krčí rameny starosta. Toho zatím taková radost v rodě nepotkala, ale teď už se jí zřejmě nevyhne. „Budoucí zeť z nedaleké Rožňavy je z dvojčat, a tak se jich v příští generaci dočkáme taky,“ je přesvědčen.

Jsou tu dobré ženy

Vracíme se do vesnice a opět míjíme mladíky nakládající věci do auta. Ján a Jaroslav (24) Gonosovi studují Technologickou univerzitu v Košicích, oba hrají fotbal a podobají se navzájem jako vejce vejci. Známí je prý rozpoznají jen podle rozdílných nosů. V názorech ale už tak jednotní nejsou. Ján je extrovert, kdežto Jaroslav si spíš vystačí sám. „Zajímavé však je, že když potkám nějakého kamaráda chvilku poté, co s ním mluvil bratr, říkají, že máme úplně stejné dotazy a postřehy,“ krčí rameny Jaroslav. Maminka Želmíra s tím, že porodí rovnou dva syny, prý počítala dávno. „Babiččiny sestry byly dvojčata, takže jsem věděla, že to na mě určitě vyjde. Jinak si myslím, že za něco málo může i ta dobrá železitá voda tady a především dobré ženy.“

Naše geny nic nepřemůže

Jakmile její poslední slova zachytí postarší muž jdoucí kolem, pouští se s ní do hovoru v místním nářečí, jakési směsici slovenštiny, maďarštiny a němčiny. Mluví neuvěřitelně rychle a rozšafně při tom rozkládá rukama.

Andrej Strelka je taky z rodiny, kde se rodí jedna dvojčata za druhými, a má o nich tedy náležitý přehled. „Moji bratři byli dvojčata, moje tety taky a teď moji patnáctiletí vnuci Matěj a Martin, i když ti jsou dvojvaječní,“ obrací se na nás tentokrát s měkkou slovenštinou. „Ovšem za to, že je jich tu tolik, nemůžou ženské samy od sebe,“ mrkne na sousedku. „Je to hlavně zásluha nás chlapů, že jsou tady spokojenější než kdekoliv jinde.“ „Nikdo neví, proč tomu tak u nás je, ale je pravda, že i když se sem někdo přivdá nebo přižení, ty naše geny stejně nepřemůže,“ doplňuje ho starosta. Dokonce zcela nevyvrací ani naši teorii, že by sem české páry mohly jezdit, aby zplodily dvojčata. „Možná by zabrala ta voda z lesa, ale spíš by pomohl nějaký ten náš bystřanský ženich,“ loučí se.

Porodní rekordmanky

* Dvojčata Ashlee a Andrea Springerovi (22) z Kanady loni v prosinci porodila ve stejný den i hodinu opět dvojčata, tentokrát chlapce. Pravděpodobnost, že dojde k podobné situaci, je přitom podle lékařů jedna ku milionu.

* Do Rožňavského Bystrého se už možná brzy vydá Helen Ogilijevová (41) z amerického Dentonu. Snem této matky už devíti (!) dětí je totiž mít ještě dvojčata, která ji odjakživa fascinovala. Je ale možné, že návštěvu Slovenska jí zatrhne její manžel Stuart, jenž je podle vlastních slov už na pokraji sil.

ZUZANA TARABUSOVÁ

Zdroj : http://www.dvojcata.cz

  Iba náhodou objavil svoju schopnosť biotaxe (pritahovanie predmetov na svojom tele, tiež biopritažlivosť, biogravitácia) iba desaťročný René Kotrík z Opatoviec nad Nitrou.

Na svojom tele – na hrudi, bruchu, ale aj na chrbte drží mince, príbory, mobilné telefóny, diaľkové ovládače. Celkovú hmotnosť držaných predmetov neznáme, ale známe limit – skúšali aj žehličku, no tú René ešte udržať nedokáže.

René hovorí, že „stačí, ak sa sústredím a ide to. Vydržím mať predmety na sebe aj pol hodinu. V škole mi to nechceli spolužiaci veriť, tak som im to ukázal. Nechápavo na mňa pozerali.“

René je intelektovo nadané dieťa, preto navštevuje špeciálnu triedu v Základnej škole na Mariánskej ulici v Prievidzi. Baví ho futbal, aktívne hrá za Prievidzu a je jednou z opôr tímu. Rád si tiež skladá puzze, rieši maľované krížovky, ktoré aj sám vytvára.

Primár neurologického oddelenia bojnickej nemocnice Andrej Mihál hovorí, že z lekárskeho hľadiska sa nedá vysvetliť, prečo niekto dokáže na svojom tele udržať predmety. „Nie je to preskúmané, treba to brať ako paranormálny jav.“ Dodal tiež, že z takýchto ľudí sú neraz vizionári. „To si ani neviem predstaviť, že by raz Renko bol nejakým vizionárom,“ smeje sa jeho otec a dodáva: „Hlavne nech je v živote šťastný a nech všetky schopnosti, ktoré má, dobre využije.“

Podľa skúseností iných prípadov zo zahraničia, schopnosť vymizne s nadchádzajúcou pubertou.
S použitím:

Marián KUCMAN, http://www.regionalnenoviny.sk/ 21.5.2006